Kolik podob má řeka
Sucho, záplavy, mizející biodiverzita... To vše jsou závažné problémy, o nichž je třeba hovořit a jejichž řešení je klíčové pro naše přežití. Může při záchraně biodiverzity – která je dnes bohužel globálním problémem – pomoci obnovení mokřadu u vaší obce, revitalizace kilometrového úseku řeky nebo záchrana ohroženého druhu motýla či mlže? Ano, může! Nikdy totiž nejde jen o ně samotné. Vše v přírodě je propojeno a doslova každý živý organismus je součástí celého ekosystému, v němž se všechny části vzájemně ovlivňují. Úbytek jednoho druhu může mít nečekaný dopad na celý potravinový řetězec. Pokud vymizí určité rostliny, spolu s nimi mohou vyhynout živočichové, kteří na nich závisejí. Pokud z přírody zmizí hmyz, část rostlin nebude moci vytvářet semena, pokud nebude dost opylovačů, už si ze stromu neutrhneme jablko nebo hrušku. Biologická rozmanitost je zkrátka základním předpokladem života – poskytuje nám vzduch k dýchání, pitnou vodu, půdu nebo opylování životně důležitých plodin.
Jakou roli hrají v ekosystému vodní toky? Jak člověk ovlivňuje jejich podobu a jaké jsou důsledky jeho konání? Jak lze řekám vrátit jejich přírodní podobu a pomoci obnovit druhovou rozmanitost? Dozvíte se na naší minisite!
JÍT NA DÍLČÍ ČÁST NAŠÍ MINISITE:
Milí návštěvníci, milé dívky a kluci,
celou touto webovou stránkou protéká řeka a zve vás k tomu, abyste jí porozuměli. Kromě mnoha informací, fotografií, ilustrací a videí vám nabízí množství badatelských i tvůrčích aktivit. Necháte-li se zlákat a řeka vás pohltí, naučíte se mnohé: budete hodně vnímat, hodně pozorovat, hodně bádat a ještě více přemýšlet. Často budete pracovat s různými on-line daty a mapami, vypravíte se ale také přímo do terénu k vodním tokům ve svém okolí. Během aktivit budete pracovat nejen vědeckým způsobem, ale také jako umělci.
Ukažte naši stránku svým učitelům a učitelkám a pozvěte ke břehům naší řeky také svoje kamarády ze třídy nebo z kroužku. Společná práce je mnohem zábavnější a můžete se učit od sebe navzájem. Úkoly zde na stránce jsou propojené, a tak se při jejich postupném plnění stanete součástí zajímavého projektu. Budeme moc rádi, když nám napíšete, jak se vám podařil a co jste objevili a vytvořili.
Váš Honza & tým z pedagogické fakulty
TIP PRO VÁS!
ZÁZNAMNÍK MÉHO UČENÍ
NA ZAČÁTKU SI ZALOŽTE ZÁZNAMNÍK, DO NĚJŽ SI MŮŽETE ZAPISOVAT VŠE, CO SE BĚHEM PROJEKTU DOZVÍTE.
Do záznamníku si nejprve zapište, co už o tématu vodních toků, biodiverzitě a problému sucha nebo záplav víte. Pak si stručně zapisujte vše podstatné, co se během svého projektu a na naší stránce dozvíte. Jeden papír vám asi nebude stačit. Svůj záznamník klidně rozšiřte do podoby portfolia a uspořádejte si do něj nejen své zápisky, ale také svoje práce. A na závěr projektu se k záznamníku zase vraťte! Také my vám to v pravý čas připomeneme!
Já jsem vlha pestrá. Zapíšete si něco o mně do svého záznamníku?
VODA JE ŽIVOT
ČLOVĚK A VODA V KRAJINĚ
V České republice máme přibližně 100 000 km vodních toků — tato informace je každoročně aktualizována a údaje se liší, protože řeky — zvláště ty s přirozeným korytem — mění svou podobu. Česká republika je pramennou oblastí vyznačující se významným podílem drobných vodních toků na celkové délce říční sítě.
Tyto toky člověk různě upravuje, většinou proto, že chce zlepšit jejich funkci nebo se chce chránit před nežádoucími účinky vody v krajině a na zastavěných územích. V minulosti dávné i nedávné lidé na řekách prováděli vodohospodářské, lesnické a jiné typy zásahů. Byly chápány jako pokrok a výraz efektivního hospodaření. Ne všechny ale byly správné — jak se postupně ukázalo. Úpravy koryt řek, výstavba vodních děl nebo vysušování ramen potoků a mokřadů totiž mohou mít nečekané důsledky.
Některé lidské zásahy např. odvádějí vodu rychle pryč a mají za důsledek nedostatek vody v krajině a vymírání některých druhů živočichů. Naštěstí se my lidé umíme poučit a využít svých znalostí o přírodě — a tak promyšlené úpravy vodních toků, jež je navracejí do přírodní podoby, mohou vodu do krajiny opět přivádět. A s vodou se vrátí i život.
MÁME DOST VODY, ANEBO NE?
Uvádí se, že Česko leží na střeše střední Evropy, na hlavním evropském rozvodí.
Z našeho území voda odtéká do tří moří. Řeka Labe odvádí vodu do Severního moře. Řeka Morava a další přítoky Dunaje odvádějí vody do Černého Moře. Řeka Odra a její přítoky ústí do Baltského moře. Všechna tři rozvodí mezi úmořími se stýkají na vrcholu Klepáč v masivu Králického Sněžníku.
STŘECHA EVROPY.
CO TO ALE ZNAMENÁ?
Je to jednoduché: máme k dispozici jen srážkovou vodu – tedy pouze tu, která k nám spadne. Žádná jiná k nám nepřitéká, naopak odtéká pryč. A jiné zdroje vody nemáme! Proto bychom měli s vodou co nejlépe hospodařit. Je třeba srážkovou vodu systematicky zachytávat, a to nejen v síti zásobáren, přehrad a upravených vodních toků, ale také prostřednictvím celé krajiny. Jak si to lze představit? Víte, jak vypadá houba, kterou se mydlíte ve vaně? Podobně může fungovat i krajina, když jí to dovolíme. Když je období srážek, nacucá se vodou a pak ji pomalu pouští.
.png)
Udělejte si malý pokus!
Najděte hodně udusanou, tvrdou plochu a přiložte na ni nádobu s vodou. Pozorujte, za jak dlouho se nádoba vyprázdní a co se s vodou děje. Pak proveďte stejný pokus na místě, kde roste tráva a kde je země ponechána v přírodním stavu. Ideálním místem pro srovnání může být louka nebo les. Za jak dlouho se nádoba vyprázdní a co se s vodou děje?
ZAMYSLETE SE!
Za jakých podmínek přestává krajina tuto přirozenou funkci plnit?
STOLETÍ LIDSKÉHO PŮSOBENÍ NA PODOBU ŘEK
Máme za sebou století intenzivních technických úprav vodních toků. Od roku 1890 až do současnosti u nás proběhly a stále probíhají vodohospodářské úpravy, jež výrazně ovlivňují vodní režim krajiny. V minulosti byla zemědělská i lesnická půda odvodňována, vodní toky byly a stále jsou technicky upravovány.
Proč lidé úpravy provádějí?
Účelem těchto zásahů byla například snaha zvětšit rozsah zemědělské půdy a zvýšit její výnosy. Půda byla vždy důležitým zdrojem obživy, proto se ji lidé snažili chránit před zamokřením nebo před přirozenými rozlivy z toků. Úpravy řek se ale prováděly také kvůli ochraně lidských sídel před povodněmi. Vodní toky byly a jsou upravovány rovněž pro plavbu, voda z řek a přehrad je využívána pro výrobu energie. Úpravy řek se mnohdy provádějí v souvislosti se vznikem víceúčelových vodních děl, jako jsou přehrady.
Dobré záměry – ale mají svou stinnou stránku…
Dnes můžeme pozorovat důsledky zmíněných opatření, jež dosud vedla k odvodnění přibližně 25 % plochy území ČR, k zániku přibližně jednoho milionu hektarů pramenišť, k postupnému odřezávání řek od jejich niv, včetně říčních ramen, mokřadů, tůní. Zúžily se potoční a říční pásy, členitá přírodní koryta vodních toků byla nahrazena jednoduchými lichoběžníkovými koryty, která co nejefektivněji odvádějí vodu pryč. Čas bohužel ukázal, že tato opatření nám nejenže nepomáhají z hlediska přírody a vody v krajině, ale ani nás nechrání před povodněmi. Jde často o efekt spíše opačný, neboť soustředění proudnice do jednoho hladkého a hlubokého koryta má při povodni za následek to, že voda kapacitním korytem teče na nejbližší sídla rychleji a se soustředěnou energií.
K ZAMYŠLENÍ
Vzpomenete si na ničivé povodně z poslední doby? Najděte si o nich více informací a pátrejte po příčinách.
PŘÍKLADY ÚPRAV KORYT VODNÍCH TOKŮ
Zcela přírodní koryto řeky
Na mapě můžete vidět koryto řeky Bečvy u Oseka a Prosenic v první polovině 19. století. Řeka Bečva zde volně meandruje v širokém říčním pásu. Původní přírodní koryta větších řek u nás už v podstatě nenajdeme. I menší říčky a potoky jsou až na řídké výjimky podstatně ovlivněny způsobem hospodaření a intenzivním využitím krajiny. Vpravo je příklad jiného toku, jehož koryto je přírodní.
Upravené zahloubené koryto
Koryto řeky Bečvy v úseku u Oseka nad Bečvou je 5–8 m hluboké a stabilizované. Můžete vidět, že má břehy opevněné kamennou rovnaninou. Koryto je narovnané, má lichoběžníkový tvar a je bez překážek. Zahloubená řeka odvádí vodu z krajiny pryč.
Uměle vytvořené koryto řeky v lese
Toto uměle vytvořené koryto je opevněným betonovým kanálem, který vede vodu lesem.
Řeka uzavřená v rouře
Toto je příklad z průmyslové oblasti severních Čech. Řeka Bílina zde teče přírodou rourami, přes které se chodí po žebřících. Tato řeka – stejně jako i předchozí příklady řek, jež nemají přirozené dno – zcela přestala komunikovat s okolím, neplní žádné ekosystémové funkce. Tam, kde je řeka vedena kovovou rourou, mizí z krajiny a přestává být řekou. Nemá žádný význam pro život v krajině ani pro člověka.
Téměř přírodní, přirozené koryto řeky
Koryto řeky Bečvy (na fotografii vidíte úsek Bečvy pod Miloticemi) bylo historicky technicky upravené a po povodni 1997 se vrátilo ke své původní podobě, tedy do stavu, v jakém se nacházelo přibližně před 130 lety. Můžete vidět členité koryto se všemi tvary typickými pro přírodní tok: kolmými břehy, štěrkovými lavicemi, akumulací říčního dřeva apod. Říční voda v tomto přirozeném korytě natéká do dna, protéká štěrky, teče kolem řeky. Díky svému přirozenému dnu funguje celé podříčí i okolí řeky jako jakási „úpravna vod”, což má obrovský význam pro samočištění řeky. Je zde i paleta rozličných stanovišť a úkrytů pro okolní faunu. Tato řeka sytí krajinu vodou, protože její hladina je dostatečně vysoko.
Uměle vytvořené koryto řeky v obci
Původní funkce koryta řeky se změnila. Co byla původní funkce řeky a jakou funkci plní tato řeka nyní? Řeka na obrázku je pouhým betonovým kanálem, který pouze vede vodu. Kde jsou ryby v řece a kde děti hrající si u řeky?
Uměle vytvořené koryto řeky v černé gumové hadici
V tomto uměle vytvořeném betonovém korytě je voda řeky našim zrakům zcela ukryta. Protéká černou gumovou hadicí.
A jak vypadá koryto řeky ve vaší obci?
CO MYSLÍTE, KTERÉ KORYTO JE NAŠÍM DOMOVEM?
ŽÍT V ROUŘE?
NO WAY!
ŘEKA JE KONTINUUM
Co to znamená, když vědci označují řeku za kontinuum? Poukazují na fakt, že řeka je propojena a její podoba v jednom místě přímo ovlivňuje místo jiné. Spodní část řeky je závislá na horní části řeky a určitá podoba řeky a jejího koryta ovlivňuje celý ekosystém.
Řekou přitom proudí nejen voda. Štěrkonosnou řekou – jako je Bečva – například postupují štěrky. Během cesty řekou se brousí a kameny se postupně zmenšují. Řekou postupuje také organická hmota a živiny, můžeme sledovat chod splavenin. To vše ovlivňuje podobu a biodiverzitu říčního biotopu.
Co jsou splaveniny? Splaveniny vznikají během eroze a přesouvají se korytem řeky. Usazují se jak na dně, tak na říčních březích. Splaveninový režim je přirozenou součástí fungování říčního ekosystému a ovlivňuje život v řece a jejím okolí.
CO SE STANE, KDYŽ SE KONTINUUM ŘEKY NARUŠÍ?
Přerušení kontinua řeky – například když dáme do řeky umělé překážky, když na ní postavíme přehradu, když ji vedeme rourou apod. – má za následek fragmentaci říčního prostředí a následnou změnu říčních společenstev. Každý zásah do říčního kontinua má následky, měl by být proto uvážlivý a zohledňovat všechny aspekty, nejen ekonomický prospěch, říční dopravu nebo výrobu elektřiny.
Umělé přerušení přirozeného průtoku – fragmentace říčního ekosystému – na menší a izolovanější části způsobuje negativní změny ve fungování ekosystému.
Jaký vliv mají na říční ekosystém přehrady? Přehrada akumuluje vodu a využívá hydroenergetický potenciál vody. Špičkování – periodické zvyšování a snižování průtoku vody řekou při provozu malé vodní elektrárny – má na ekosystém neblahý efekt.
Věděli jste, že vlivem přehrad se mění teplota vody v řece? Přirozené by bylo kolísání teploty vody v řece v závislosti na ročním období a okolní teplotě. Vlivem přehrad však voda v řece pod přehradou během roku nekolísá. Je prakticky stále stejná. Přehrady mění nejen teplotu vody v řece, ale i průtokový a splaveninový režim řeky – znamená to, že se redukuje transport sedimentů. Toto ovlivňování řek a říčních ekosystémů přehradami má pak vliv na říční biotop i celou krajinu.
JAK POROZUMĚT TOMU, ŽE ŘEKA JE KONTINUUM?
Třeba během společného malování!
Připravte dlouhý pruh balicího papíru, tak aby se po jeho délce mohli rozmístit všichni ze třídy nebo skupiny. Začne malovat ten, kdo je úplně vlevo, postupně na něj navážou další. Cílem je vytvořit kontinuum řeky, jejíž tok může být proměnlivý, ale vždy spojitý. Můžete vytvářet meandry a tůně, koryto se může rozšiřovat nebo zužovat, vždy ale navazujte jeden na druhého. Hotovou řeku vystavte buď na chodbě, anebo na volné zdi. V závěru projektu se k ní můžete vrátit a využít ji k reflexi.
INSPIRUJTE SE!
Ve fotogalerii si můžete prohlédnout, jak takové kontinuum řeky může vypadat. Ukázky připravila Kateřina Mesdag se studenty a studentkami učitelství výtvarné výchovy PdF UP.
Prohlédněte si videa, jež ukazují unikátní řeku Bečvu!
Celkem pět videí představuje 2 km přírodně revitalizované části řeky Bečvy nedaleko Oseka nad Bečvou, kde si po povodních v roce 1997 vzala řeka zpět svou historicky původní přírodní podobu. Na příkladu řeky Bečvy uvidíte, jak funguje ekosystém a jak je možné dát řece svobodu a pomoci návratu biodiverzity.
Video první: Štěrkonosná Bečva
V tomto videu vás ekolog Jan Koutný seznámí s historií druhé největší řeky Olomouckého kraje, která je celorepublikově unikátní tím, že je největší a zároveň i poslední štěrkonosnou řekou u nás. Víte, co to znamená štěrkonosný tok? Dozvíte se ve videu!
Video druhé: Co dokáže povodeň
Myslíte si, že povodeň, která je lidem nebezpečná na životech i na majetku, může přinést i něco pozitivního? Co znamená, když řekneme, že se řeka zrenaturalizovala? Podívejte se na druhé video, ve kterém se dozvíte o proměně řeky Bečvy v důsledku povodně v roce 1997.
Video třetí: Říční ekosystém
Vstupte společně s ekologem Janem Koutným do parmové části řeky Bečvy a nechte si omývat nohy proudem a nebo si je ohřejte o krok dál v mělčině. Podívejte se na rozmanitost zpřírodněného úseku řeky Bečvy a zamyslete se nad tím, co taková přírodní rozmanitost znamená pro ryby a další organismy a živočichy žijící v řece i v jejím okolí.
Video čtvrté: Fauna přirozeného koryta řeky
Nechte se unést činorodostí břehulí říčních hnízdících v erozních březích podél zpřírodněné Bečvy. Tyto břehy jsou domovem i ledňáčka říčního. Video si zastavte na 00:56, abyste uprostřed záběru mohli vidět i jednoho z našich nejkrásněji vybarvených ptáků, kterým je vlha pestrá. Podívejte se, co to jsou štěrkové lavice, které ke svému životu potřebují další dva významné živočišné druhy, kterými jsou kulík říční a pisík obecný. V tomto videu objevte vzácné druhy ptáků, ryb a mlžů, kterým se v této části řeky Bečvy mimořádně daří.
Video páté: Přírodní řeka v kulturní krajině
Řeka je součástí kulturní krajiny hojně využívané člověkem – najdete v ní lány polí, komunikace, stožáry vysokého napětí atd. Pokud si člověkem upravená řeka během povodní vybojuje zpět svůj původní prostor a zpřírodní se do své jedinečné podoby, ekosystému řeky to pomůže a navrátí se k ní život. Může se ale stát překážkou lidem a jejich aktivitám. Co myslíte? Existuje řešení v situaci, kdy stojí zpřírodněné řece v cestě stožár vysokého napětí?
TADY SE NÁM MOC LÍBÍ!
ZÁPISKY PRO PŘEMÝŠLENÍ
PRACUJTE S OBSAHEM VIDEÍ A PŘEMÝŠLEJTE NAD ŘEKOU
Je čas na další aktivitu!
Zapisujte si a zamyslete se!
Tato aktivita je variací na metodu s názvem podvojný zápisník. Během ní se vrátíte k videím o řece Bečvě a budete přemýšlet nad jejich obsahem. Aktivita vám nabídne také sdílení myšlenek a diskusi se spolužáky.
Zaujalo vás téma řeky v krajině?
Vrhněte se na další zajímavé aktivity!
%20(1)_gif.gif)
Jak lze naše aktivity využít?
Pokud máte dostatek času, vyzkoušejte si práci na všech úlohách. Některé jste už na naší stránce našli, další na vás ještě čekají! Nebo si můžete vybrat jen ty, které vás zaujmou! Anebo se rozdělte do týmů podle svých zájmů. Jeden tým může například pracovat vědeckými metodami, jiný zase uměleckými postupy. A další tým se může stát produkční skupinou a věnovat se natáčení filmu o řece a dokumentaci projektu. Nezapomeňte mezi sebou sdílet, na čem jste pracovali!
JÍT NA STRÁNKU K DALŠÍM AKTIVITÁM
%20(2)_gif.gif)
.png)