Okamžik nelze nahmatat. Kdyby ano, tak bychom si všechny krásné momenty nejspíše chtěli napěchovat do krabice a „ukrajovat“ z nich ve chvílích nejvyšší potřeby. Ve stínu všech tragických událostí, jimiž jsou denně hustě protkávány všechny možné informační platformy a masmédia, si naše studentka Nel Foberová plně uvědomila, že sice stojíme pevnýma nohama v moderním 21. století, ale přesto se občas každý z nás ocitne na trošku vratké ploše.
Když jsem proto listovala novinkami a aktualitami, kterými se pedagogická oblast jenom hemží, rozhodla jsem se své zamyšlení věnovat tématu wellbeing ve školách. Tento pojem lze s trochou nadsázky zařadit do škatulky „překladatelský oříšek“, protože zatím neexistuje dokonale přesný český ekvivalent. Jako dostačující překlad pojmu wellbeing osobně vnímám slova celková životní pohoda či pocit bezpečí. Ani na jeden pojem není dobré zapomínat, obzvláště v nejistých dobách. Wellbeing je pravděpodobně možné přirovnat ke skandinávským konceptům štěstí jako je hygge, lykke nebo lagom, avšak zde nejde „pouze“ o útulně zařízený domov a nožky v teple (i když samozřejmě i tyto aspekty přispívají k celkové pohodě).
O wellbeingu jsem se poprvé dozvěděla, když jsem před lety navštívila Irsko. V drtivé většině škol v Dublinu probíhaly mimo klasickou výuku také volnější hodiny, v níž si učitelé s žáky povídali (o jejich úspěších, radostech, ale také trápeních apod.), hráli různé hry a prostřednictvím celé řady dalších atraktivních aktivit učili žáky pečovat o „self-care“, duševní hygienu či sociální kompetence. Zažila jsem také, že v každé třídě bylo umístěno nějaké živé zvířátko nebo rostliny, o které se děti měly společně starat, což dle mého názoru pozitivně přispívá k rozvíjení odpovědnosti, ale také skupinové spolupráce či primární prevence vzniku rizikového chování. Už před pár lety mě velmi oslovila myšlenka školy jako místa, kde žáci získají vědomosti, rozvinou potřebné kompetence pro život, ale také v něm budou zkrátka v pohodě a šťastní.
Jako dostačující překlad pojmu wellbeing osobně vnímám slova celková životní pohoda či pocit bezpečí. Ani na jeden pojem není dobré zapomínat, obzvláště v nejistých dobách.
Díky plánované (a poněkud ambiciózně rozsáhlé) revizi RVP by se wellbeing měl dostat také do českých základních, ale také středních škol. Aby se v praxi téma wellbeingu mohlo vůbec realizovat, bylo potřeba připravit metodickou podporu, kterou se rozhodla sestavit Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČSOIV). Metodika nazvaná 4R – Respekt, Rozmanitost, Rovnost a Resilience (neboli odolnost) – přináší poněkud rozsáhlý soubor aktivit s osmi tematickými oblastmi (pro žáky ZŠ a studenty SŠ orientovaných například na: rozvoj silných dvou stránek osobnosti, na rozvoj vlastní identity, řešení problémů, na rozvoj emočních kompetencí, zvládání stresu, apod.) Učitelé by tak mohli se žáky nebo studenty otevírat i poměrně nová a složitá témata, jako je individuální vnitřní dialog nebo gender.
Osobně ovšem zastávám také názor, že by se wellbeing myšlenky neměly aplikovat pouze u dětí a studentů, ale také u samotných pedagogických pracovníků. Dle mého by do budoucna bylo užitečné vypracovat také nějaké metodické podklady či nástroje ušité na míru pedagogickým pracovníkům a jejich specifické zátěži přímo vyplývající z této profese. Škola jako místo, kde panuje pohoda a radost, je nejspíše ještě hudbou budoucnosti, přesto věřím, že i v našem českém školství budeme (snad brzy) umět tento fenomén citlivě, přesvědčivě a kvalitně aplikovat v každodenní pedagogické praxi, ale i životě. Osobně se domnívám, že wellbeing jakožto koncept životní pohody bychom v budoucnu snad mohli vnímat nejen jako trendy slovo na papíře, ale také jako prospěšnou strategii osobního růstu, péče o vlastní tělesné a duševní zdraví a dost možná i jako cestu k vyrovnanější, respektující a spokojenější společnosti.
Zažívat pocity pohody i štěstí si zasloužíme všichni. Nutno dodat, že wellbeing nám nezaručí pouze chvilkové dostaveníčko se štěstím. Naopak. Tento fenomén je velice složitý komplex, který propojuje celou řadu komponentů významně přispívající ke kvalitně prožitému životu.
Protože zažívat pocity pohody i štěstí si zasloužíme všichni. Nutno dodat, že wellbeing nám nezaručí pouze chvilkové dostaveníčko se štěstím. Naopak. Tento fenomén je velice složitý komplex, který propojuje celou řadu komponentů významně přispívající ke kvalitně prožitému životu. Wellbeing je značně přitažlivé téma také pro celou řadu vědců a odborníků z oborů jak psychologie, sociologie nebo ekonomie.
Na pomyslném vrcholu v oblastí bádání stojí americká výzkumná a konzultační společnost Gallup, která se tímto fenoménem zabývá od roku 2008, kdy společně s další významnou společností Healthways, jež se zabývá globálními strategiemi pro zlepšení blahobytu a životní pohody, realizují řadu dlouhodobých odborných studií zaměřených na více než 150 zemí světa. Právě obě zmíněné společnosti vyvinuly na základě dlouhodobých cílených výzkumů také pět základních aspektů, které ovlivňují naši pohodu a blahobyt, nazvali jej WHO-5 Well-Being Index, do něhož patří tyto oblasti: smysluplnost, vztahy, finance, zdraví, společenství.
Tip do kapsy: Více inspirativních informací o wellbeingu můžete načerpat v zajímavé a velmi podnětné knize Vzkvétání: Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody od amerického psychologa a zakladatele pozitivní psychologie Martina Seligmana.
Text: Nel Foberová
Foto: Lenka H. Mertová (foto z výstavy ilustrátorky Kateřiny Janků)
Σχόλια