V dnešním příspěvku naše bloggerka a tlumočnice do českého jazyka Kristýna Winn mluví o tom, jak je důležité při komunikaci ve znakovém jazyce používat mimiku a řeč těla obecně. Znakový jazyk pochopitelně neumožňuje pracovat s intonací řeči, a proto je nutné ji nahradit. Věděli jste, že význam některých znaků se mění právě různou mimikou a pohybem těla?
Ahoj moji znakující! Dnes chci, abyste se zaměřili na mimiku a měli po ruce zrcátko, protože výrazy jsou součástí gramatiky českého znakového jazyka! Znakovat bez výrazů v obličeji nejde, ale proč? Pojďme se pobavit o teorii. Ve znakovém jazyce měníte změnou výrazu tváře význam.
Například, když si ukážeme znak/slovo ROZUMĚT.
Když ho chci ale použít v otázce – ROZUMÍŠ? – Zde zvednete obočí nahoru.
Nebo v rozkazovacím způsobu – ROZUMÍŠ MI! – Zde obočí pokrčíte.
V odpovědi – ROZUMÍM – Zde se tvářím hezky, mírný úsměv. Hlavou kývu dolů a nahoru.
V odpovědi – NEROZUMÍM. – Zde mám pokrčené čelo a obočí. Hlavou otáčím z leva do prava.
Vidíte ten rozdíl? Je to stejný znak a změnila se jen mimika a pohyb horní časti těla.
Jako slyšící vás možná rodiče učili nepoužívat velká gesta, mimiku méně, protože by to mohlo vypadat jako nevhodné chování. To je ale pro ZJ velký problém! Pokud nemáte žádný výraz obličeje, neslyšící vám nemohou rozumět. Mimika má ve znakovém jazyce gramatický význam. Mluvím zde o mimice, ale do toho také patří pozice a pohyb hlavy a horní části trupu, pohled očima. Tím vším dokážeme rozlišit komunikační funkci výpovědi: oznámení, otázku, rozkaz, střídání rolí (když mluví malé dítě, dospělý)…
Kdybychom nepoužívali mimiku nebo ji měli slabší, bylo by velmi těžké nám rozumět; pro někoho by náš projev byl i úplně nesrozumitelný.
V tomto případě bychom mohli mimiku přirovnat k funkci intonace, melodie a rytmu hlasu v mluvených jazycích. Stejně jako byste zvýšili hlas, když jste naštvaní. Jste naštvaní trochu nebo hodně? Záleží na tom, jak moc jste naštvaní. Pro neslyšící může být obtížné pochopit, jak moc se zlobíte, když nebudete používat mimiku. Kdybychom nepoužívali mimiku nebo ji měli slabší, bylo by velmi těžké nám rozumět; pro někoho by náš projev byl i úplně nesrozumitelný. Doporučuji si to trénovat, třeba i před zrcadlem.
Dalším důležitým faktorem v gramatice ZJ je práce s vaším tělem – horní části těla. To, jak pohybujeme horní částí těla, je stejně důležité, stejně tak jako pracujeme s mimikou tváře. Například když svému příteli vyprávíme příběh o babičce, která dala dítěti hodně čokolády, a udělalo se mu špatně. Můžeme použít různé hlasy, abychom ztvárnili postavy jako ohh, jsem tak nemocný, žádná čokoláda! Neslyšící by ale k vyprávění příběhu používali mnohem více své tělo a obličej. Jako by mohli vzhlédnout, aby naznačili, že mluví z dětské perspektivy vzhlížející k babičce.
Takže si pamatujte: ano, říká se tomu znakový jazyk, ale výrazy obličeje a pohyb horní části těla jsou velmi důležité. Stejně jako čeština má i český znakový jazyk svou unikátní gramatiku, kterou musíme respektovat.
Já jako tlumočník neustále používám velmi výraznou mimiku obličeje v každodenním životě, takže pokud chcete plynule ovládat ZJ, musíte i vy začít s mimikou více pracovat.
Každý má přeci rád ten široký a krásný úsměv, tak to vaše štěstí či radost všem ukažte.
Kristýna Winn
Comments