Národní zpráva přináší přehled nejdůležitějších zjištění z šetření finanční gramotnosti patnáctiletých žáků, které bylo součástí mezinárodního šetření PISA 2022. Ve zprávě jsou představeny výsledky žáků České republiky a dalších 19 zemí, které se šetření v roce 2022 zúčastnily. Šetření PISA nahlíží na finanční gramotnost jako na jednu z klíčových kompetencí pro 21. století.
Při zjišťování výsledků vzdělávání žáků PISA sleduje nejen znalost a porozumění základním finančním konceptům, ale především schopnost žáků uplatnit nabyté znalosti a správně se rozhodovat v běžných situacích každodenního života zahrnujících finance. Součástí národní zprávy jsou vybraná zjištění z dotazníkového šetření a informace o vývoji výsledků českých žáků od roku 2012, kdy se Česká republika zapojila do šetření finanční gramotnosti poprvé.
Tato národní zpráva je jedním ze série výstupů z mezinárodního šetření PISA 2022. Navazuje na zjištění uvedená v Národní zprávě PISA 2022 vydané v roce 2023, která se věnuje úrovni matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků v České republice. Výsledky z oblasti finanční gramotnosti prezentované v této zprávě vycházejí společně se čtvrtým dílem mezinárodní zprávy PISA 2022 Results (Volume IV), která je dostupná na webových stránkách OECD.
Na škále výsledků bylo vymezeno pět dovednostních úrovní, přičemž úroveň 5 je nejvyšší a žáci, kteří jí dosáhli, dokážou řešit nejsložitější problémy z oblasti financí. Dělící body mezi úrovněmi byly stanoveny již při prvním testování finanční gramotnosti v roce 2012, používají se po celé uplynulé desetiletí a rozpětí jednotlivých dovednostních úrovní je přibližně 75 bodů na škále výsledků. Dovednosti žáků v jednotlivých úrovních jsou podrobněji popsány v příloze 1 včetně uvedení ukázkových úloh.
Za základní byla stanovena dovednostní úroveň 2, žáci dosahující této úrovně začínají aplikovat své znalosti tak, že jejich finanční rozhodnutí odpovídají kontextu řešeného problému. Vymezené schopnosti pro tuto úroveň jsou nezbytné pro plnohodnotné zapojení do společnosti. Žáci nedosahující této úrovně mohou k zodpovězení otázek z finanční gramotnosti potřebovat pomoc někoho dalšího. Obrázek 2.4 znázorňuje rozložení populace patnáctiletých žáků do dovednostních úrovní v členských zemích OECD a EU zapojených do šetření PISA 2022.
V převážné většině členských zemí OECD a EU překročil podíl žáků, kteří dosáhli alespoň druhé dovednostní úrovně, 80 %. V České republice to bylo 85 % žáků a průměrně v zemích OECD 82 % žáků. V osmi zemích (včetně České republiky) dosáhla více než třetina žáků čtvrté nebo páté dovednostní úrovně, ve vlámské části Belgie a v Nizozemsku překročil podíl těchto žáků 40 %.
V České republice se statisticky významně (o pět procentních bodů) zvýšil podíl žáků, kteří nedosáhli ve finanční gramotnosti základní dovednostní úrovně, přesto nedošlo k významnému poklesu průměrného výsledku (snížení o 6 bodů nebylo statisticky významné).
Celkem 85 % českých žáků se slabým výsledkem ve finanční gramotnosti (žáci pod úrovní 2) mělo také slabý výsledek v matematické gramotnosti (žáci pod úrovní 2) a 74 % žáků se slabým výsledkem ve finanční gramotnosti mělo současně slabý výsledek ve čtenářské gramotnosti (žáci pod úrovní 2). V průměru členských zemí OECD to bylo přibližně 89 %, respektive 82 % žáků. V případě žáků, kteří dosáhli výborného výsledku ve finanční gramotnosti (úroveň 5), jich dosáhlo zároveň výborného výsledku (úroveň 5 a 6) v matematické gramotnosti 60 % a ve čtenářské gramotnosti pak 44 %, odpovídající průměrné hodnoty zemí OECD jsou 53 % a 41 %.
Rozdíly mezi chlapci a dívkami
V průměru zúčastněných zemí OECD dosáhli chlapci o 5 bodů vyššího výsledku z finanční gramotnosti než dívky. Chlapci si vedli statisticky významně lépe v Itálii (o 20 bodů), Maďarsku (o 16 bodů), Dánsku (o 9 bodů), Rakousku či Portugalsku (o 8 bodů) a Kostarice (o 7 bodů), zatímco dívky chlapce předčily v Bulharsku (o 12 bodů) a Norsku (o 10 bodů). Ve zbývajících zemích OECD zapojených do sledování finanční gramotnosti včetně České republiky nebyly mezi výsledky chlapců a dívek zjištěny statisticky významné rozdíly.
Rozdíl v průměrném výsledku českých chlapců a dívek nebyl zjištěn ani v roce 2012, v případě národního zjišťování finanční gramotnosti žáků v prvních ročnících středních škol se mírně úspěšnějšími ukázali být chlapci (rozdílem necelých 3 procentních bodů v dosažené průměrné úspěšnosti). Pomyslné nůžky mezi dívkami a chlapci se však rozevírají po zohlednění výsledků žáků a žákyň v testu matematické a čtenářské gramotnosti.
Finanční gramotnost do značné míry souvisí s gramotností matematickou a čtenářskou a výsledky z těchto dvou oblastí dokážou dohromady vysvětlit téměř čtyři pětiny rozdílů ve výsledcích finanční gramotnosti českých žáků.
Socioekonomické zázemí žáků
Stejně jako v případě matematické či čtenářské gramotnosti souvisela i finanční gramotnost českých žáků s jejich socioekonomickým zázemím. Tuto souvislost lze přiblížit prostřednictvím míry, do níž můžeme rozdíly ve výsledcích žáků připsat odlišnostem v jejich domácím zázemí. V mezinárodním srovnání pak hovoříme o srovnatelnosti šancí žáků jednotlivých vzdělávacích systémů dosahovat vzdělání, které odpovídá jejich potenciálu, nezávisle na rodině, do které se narodili. Silnější vztah mezi úspěšností žáků a jejich domácím zázemím (vyšší procento vysvětleného rozptylu ve výsledcích žáků) přitom poukazuje na vyšší míru vzdělanostních nerovností vzdělávacího systému.
Socioekonomický status českých žáků predikuje jejich úspěšnost v testu finanční gramotnosti přibližně do stejné míry jako jejich výsledky ze čtenářské gramotnosti. Rozdílům v socioekonomickém statusu můžeme připsat 15 % rozdílů ve výsledcích českých žáků, v roce 2012 se přitom jednalo o 13 %. Ač s jistotou nemůžeme hovořit o statisticky významném zhoršení situace, vztah rodinného zázemí a úspěšnosti v testu finanční gramotnosti se v posledních 10 letech oslabit nepodařilo.
Z obrázku 3.3 je patrné, že Česká republika je obdobně jako Belgie (vlámská část), Rakousko a Polsko zemí vykazující nadprůměrnou souvislost mezi výsledky z finanční gramotnosti a domácím zázemím žáků a zároveň zemí, jejíž žáci dosahují průměrných až nadprůměrných výsledků. Úspěšnější Dánsko, Kanada či Nizozemsko naopak vykazují podprůměrnou souvislost mezi výsledky žáků z finanční gramotnosti a jejich domácím zázemím. V týchž kvadrantech bychom výše zmíněné země našli také v případě výsledků z matematické gramotnosti. Výjimku tvoří Nizozemsko, které se z kvadrantu nadprůměrných nerovností (v případě souvislosti s výsledky z matematiky) posunulo do kvadrantu nerovností podprůměrných.
Kompletní zprávu s výsledky šetření PISA 2022 naleznete na webu České školní inspekce.
Zpracováno redakcí na základě Národní zprávy PISA 2022
Comments