Cílem tematického šetření bylo mimo jiné ověřit, jaké úrovně dosahují žáci prvních ročníků středních škol ve vybraných oblastech moderních dějin České republiky, a zhodnotit, jaké podmínky pro výuku moderních dějin školy zajišťují a jaká je kvalita výuky moderních dějin. Zjištěné poznatky jsou východiskem pro následně formulovaná doporučení na úrovni systému i školy.
Pro získání kvalitních podkladů pro zjištění úrovně výuky moderních dějin a dosahovaných výsledků byly využity informace z prezenční, ale i elektronické inspekční činnosti. Na základních školách byla základním zdrojem tematická inspekční činnost zahrnující dotazování učitelů ohledně materiálních podmínek, metod a forem výuky moderních dějin formou elektronického dotazníku a dále hospitační činnost realizovaná ve všech navštívených základních školách ve školním roce 2021/2022.
Úspěšnost žáků v testu moderních dějin byla vyhodnocena jednak pomocí čtyř úrovní úspěšnosti (nejvyšší, vyšší, minimální a nedostačující), jednak určením průměrné úspěšnosti řešení úloh. Pro zařazení žáka do určité úrovně byly zohledněny typ a složitost úloh. Více než polovina žáků dosáhla v testu jen na minimální nebo nedostačující úroveň. Chlapci jsou ve srovnání s dívkami zastoupeni silněji jak v nejvyšší úrovni, tak také v nedostačující úrovni, což může souviset s různou mírou zájmu chlapců o dějiny.
Za alarmující lze považovat, že více než polovina žáků odborných nematuritních oborů spadá na základě výsledku testu do nedostačující úrovně; tito žáci si nepřinesli dostatečné znalosti moderních dějin ze základní školy a v nematuritních oborech je výuka moderních dějin do značné míry omezená; to se může u těchto žáků projevit ve snazší inklinaci k radikálním a extremistickým názorům. Rozložení dosažených úrovní v testu podle socioekonomického statusu (dále „SES“) žáků ukazuje, že žáci s vysokým SES dosáhli vyšších podílů v nejvyšší a vyšší úrovni, tedy s vyšším SES vzrůstá úspěšnost žáků v testu.
Na dosaženou úroveň v testu moderních dějin může mít vliv celá řada faktorů, jejichž poznání je důležité pro širší pohled na výuku moderních dějin. Žáci posuzovali, jak jim poznávání dějin pomáhá v orientaci v současném společenském dění – nejsilněji souhlasili s tvrzeními, že dějepis jim pomáhá porozumět tomu, co se děje ve světě, a že díky dějepisu rozumí lépe aktuální situaci a rozdílu mezi fakty a názory.
ČŠI se zaměřila také na průběh výuky moderních dějin, pro analýzu byly využity záznamy z hospitací realizovaných ve školním roce 2021/2022 v předmětu dějepis v 9. ročníku základních škol (187 hospitací), ve kterém jsou zpravidla vyučovány moderní dějiny, porovnány byly se záznamy z hospitací z dějepisu v 6. až 8. ročníku (296 hospitací). Další informace vztahující se k průběhu výuky pocházejí z dotazníků, které vyplnili vyučující dějepisu na základních a středních školách.
ČŠI zjišťovala počet vyučovacích hodin, které jsou za jeden školní rok věnovány moderním dějinám. Za negativní lze označit fakt, že více než třetina učitelů věnuje dějinám Československa a České republiky po roce 1945 méně času než dějinám Československa mezi lety 1918–1945, zvláště když poznávání dějin po druhé světové válce má vliv na orientaci v současném společenském dění a pomáhá porozumět vývoji společnosti.
Pro zefektivnění výuky dějepisu, resp. moderních dějin je nutné zaujmout žáky pestřejšími metodami a formami výuky a učitelům dějepisu poskytnout takto zaměřené další vzdělávání. Ve výuce moderních dějin se v nedostatečné míře vyskytuje práce s informacemi, impulzy ke kritickému myšlení a podněcování snahy o pochopení současného stavu světa.
Učitelé dějepisu (stejně jako učitelé ostatních předmětů v základních školách) v odpovědích na otázku, co je omezuje v jejich práci, zdůraznili nejvíce systémové prvky – administrativu a nedostatečnou prestiž učitelského povolání ve společnosti. Negativním specifikem je výrazně vyšší nedostatečná motivace žáků v hodinách dějepisu, na což má vliv nadužívaní frontální výuky ve výuce i nezájem žáků o tento předmět či o dějiny obecně.
Celou analýzu naleznete na webu České školní inspekce.
Zpracováno redakcí na základě tematické zprávy České školní inspekce
Σχόλια