Nadchnout děti pro vlastivědu. Pomoct výuce, aby byla atraktivní, podpořila logické myšlení, čtenářskou a informační gramotnost i orientaci v různých prostředích. O to vše se pokusila Malovanou a Zábavnou vlastivědou Veronika Krejčí z katedry českého jazyka a literatury pedagogické fakulty. Tisíce žáků a pedagogů, kteří dnes její praktické pomůcky využívají, jsou důkazem, že to byl pokus více než úspěšný.
Ve své mnohaleté praxi učitelky na základní škole se Veronika Krejčí často setkávala s nedostatkem praktických výukových materiálů. I proto před časem vytvořila Malovanou a Zábavnou vlastivědu. Její pracovní sešit a zápisník vyšly ve Vydavatelství Univerzity Palackého a dnes je hojně využívají nejen učitelé a jejich žáci, ale i studenti olomoucké pedagogické fakulty. Pomůcky tohoto typu jsou pro ně názornou ukázkou, jak praxi zpestřit, učinit ji kreativní a zajímavou.
„Výuka na prvním stupni ZŠ nabízí průnik vědních disciplín, které jsou schopné se vzájemně obohacovat. Právě tato multidisciplinarita mě velmi baví,“ vysvětluje Veronika Krejčí, proč ji profese učitelky prvního stupně základní školy odjakživa lákala. Absolventka učitelství pro první stupeň na olomoucké pedagogické fakultě učila během své praxe už na několika základních školách. Souběžně pak začala přednášet na katedře českého jazyka a literatury PdF UP a dokázala tak velmi dobře propojit oba vzdělávací světy.
„Výuka na prvním stupni ZŠ nabízí průnik vědních disciplín, které jsou schopné se vzájemně obohacovat. Právě tato multidisciplinarita mě velmi baví.“
„S covidem-19 však přišla hromada problémů. Extrémně náročná byla příprava distanční výuky pro žáky, složitá byla i komunikace se studenty na pedagogické fakultě, pro něž jsme vytvářeli distanční opory. To vše mou aktivitu v tvorbě praktických pomůcek do výuky ještě zvýšilo,“ říká při vzpomínce na práci s žáky, k níž chyběly adekvátně zpracované materiály. Typické to bylo například pro vlastivědu. „Na knižním trhu sice učebnice jsou, ale učitel potřebuje i praktičtější materiály. Součástí zkvalitňování výuky je totiž i to, že se hledají jiné, zajímavější a kreativnější způsoby práce. A tak jsem si řekla, že připravím pomocníka, vizuální materiál pro žáky čtvrté a páté třídy základní školy.“
Vlastivěda, zvláště její historická část, je podle ní připravena velmi složitě a abstraktně. „Nabízí málo obrázků, které mohou dětem potřebné dovysvětlit. Učitel má navíc často problém, aby obsah učiva vůbec stihl probrat. Nemá čas si s dětmi o tématu povídat,“ vysvětluje didaktička olomoucké pedagogické fakulty.
„Chtěla jsem proto nabídnout vlastivědu v atraktivnější, zajímavější a v představitelnější podobě. Obsahuje řadu obrázků, které dětem přibližují složitá historická témata, a ony jsou tak schopny si je nejen představit, ale i spojit s tím, co znají, například z filmové tvorby.“
„Chtěla jsem proto nabídnout vlastivědu v atraktivnější, zajímavější a v představitelnější podobě. Zápisník a pracovní sešit Malovaná vlastivěda má podobu klasického sešitu. Obsahuje řadu obrázků, které dětem přibližují složitá historická témata, a ony jsou tak schopny si je nejen představit, ale i spojit s tím, co znají, například z filmové tvorby.“
Další pracovní sešit Zábavná vlastivěda se zaměřuje na zatraktivnění formy procvičování témat. „V něm děti nacházejí křížovky, kvízy, hlavolamy i šifry, které s probíraným učivem souvisejí,“ doplňuje Veronika Krejčí. Připomíná, že k pomůckám se učitelé základních škol dostávají prostřednictvím Vydavatelství Univerzity Palackého, které její publikace vnímá jako úspěšný příklad praktického díla, jímž odborníci z PdF UP přispívají ke zvyšování efektivity výuky na základních školách.
Text: Žurnál UP
Foto: Žurnál UP
Comments