top of page

Tomáš Hubálek | Ukazuje, že jako pedagogové musíme být připraveni naslouchat

Mezi těmi, kteří si na slavnostním předávání cen Magister optimus 2024 převzali ocenění pro nejlepší pedagogy a pedagožky naší fakulty, je i Tomáš Hubálek z katedry společenských věd. Jak se dostal k pedagogické praxi a co ho během kariéry inspirovalo? Nejen to se dozvíte v dnešním textu!



Kdo je Tomáš Hubálek

 

Tomáš Hubálek je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, členem katedry společenských věd a profesně se věnuje didaktice výchovy k občanství, etice a dějinám pedagogiky. Autorsky se podílel na více než třech desítkách odborných článků a je hlavním autorem tří kolektivních monografií. Během svého působení na katedře byl řešitelem čtyř projektů (z toho dvou zahraničních) a na více než dvou desítkách participoval jako spoluřešitel. Absolvoval také několik zahraničních stáží (například v Heidelbergu, Krakově, či Opoli) a v rámci programu Erasmus+ přednášel na univerzitách ve Švédsku, Finsku, Německu, Španělsku a Polsku.

 

V posledních letech se aktivně zapojil do přípravy nových RVP ZV jako oponent, je členem Národního metodického kabinetu při Národním pedagogickém institutu, zakládajícím členem Platformy společenskovědních kateder a participuje na činnosti České asociace pedagogického výzkumu. V blízké budoucnosti se bude podílet na formulování specifického Kompetenčního rámce pro oblast učitelství výchovy k občanství a základů společenských věd. 

 

Věnuje se také popularizačním aktivitám – od workshopu pro děti na Letním kempu, po přednášky pro univerzitu třetího věku. Díky spolupráci s pedagogickým terénem zrealizoval na pedagogické fakultě několik kulatých stolů, byl opakovaně pozván na přednášky do škol a s jednou z nich participoval na projektu Oživlá historie, v rámci kterého herci Moravského divadla představovali historické osobnosti žákům prvního stupně. Organizuje na katedře Noc vědců, pravidelně se účastní Dnů otevřených dveří. Letos také proběhne již 13. ročník mezinárodní konference pro studenty v doktorských studijních programech, jejíž tradici na katedře založil a stále se podílí na její organizaci.



Vlastní pedagogická reflexe

 

„Oblast vzdělávání mě začala fascinovat přibližně na konci minulého tisíciletí, kdy jsem, podobně jako mnoho mých vrstevníků, obdivoval paní učitelky za jejich vědomosti, které byly z mého pohledu bezbřehé. Z této iluze mě vyvedl druhý stupeň ZŠ, v jehož průběhu jsem začal přemýšlet nad „nezbytností“ izolovanosti předkládaných témat. I to byl jeden z důvodů, proč jsem začal studovat na pedagogické fakultě.“

 

„Během studia se mi naskytla příležitost nově nabyté vědomosti ověřit v pedagogické praxi – konkrétně pěkně od píky, v mateřské škole a následně i na prvním stupni ZŠ. Díky této skvělé zkušenosti jsem si mimo jiné uvědomil, že afektivní cíle jsou v edukačním procesu nesmírně důležité, a proto se od té doby snažím na ně klást důraz i ve své výuce současné. A další věcí, kterou se na základě své vzpomínky na vlastní začátky snažím dodržovat i nyní, je akcent na potenciál co největší možnosti praktického využití materiálů, které studentky a studenti v mých hodinách připravují.“

 

"Všechny mé zahraniční pobyty mě silně motivovaly ke změnám ve vlastní výuce. Třeba v tom, že pedagog tu má být pro každého z žáků, nejen pro třídu jako celek."

 

„Další velmi silný impulz pro mé pojetí výuky přišel díky dvoutýdennímu výjezdu do Německa a násleších na místní škole. Tehdejší koncepce výuky na tamější škole byla absolutně odlišná od té naší. Také proto jsem se rozhodl rozvinout, anebo nově připravit příležitosti k získání zahraničních zkušeností i pro studenty Pedagogické fakulty, protože informace objevené vlastními silami v cizině se v žádné učebnici nedozvíte. Spolu s partnerskými institucemi jsem zorganizoval sedm Letních škol ve Frankfurtu nad Mohanem a stáží v Heidelbergu, tři mobility do Krakova, kterých se dosud účastnilo 111 studentů. Pro studenty z Německa jsem naopak po čtyři semestry zajišťoval měsíční pedagogickou praxi na českých školách, o kterou letos znovu projevila německá strana zájem. Přičtu-li k tomu ještě realizaci vlastní občasné přednáškové činnosti na zahraničních univerzitách, vím, že se o tyto pestré zkušenosti mohu opřít a příležitostně se je také pokouším v hodinách zúročit. 

 

Všechny mé zahraniční pobyty mě rovněž silně motivovaly ke změnám ve vlastní výuce. Zejména v tom ohledu, že jsem přesvědčen, že pedagog tu má být pro každého z žáků, nejen pro třídu jako celek. Proto i přes to, že za rok mými předměty projde několik stovek studentek a studentů, snažím se věnovat jejich žádostem individuálně a najít si na každého čas (byť to někdy trvá déle, než bych chtěl).“

 

„Silně inspirační pro mě byly i mé pracovní začátky na pedagogické fakultě. Po dohodě s kolegy na katedře jsem vytvořil zcela nový předmět – Gender v historickém kontextu, který měl svou „premiéru“ v roce 2010 a učím jej velmi rád stále. Předmět jsem od začátku pojal jako možnost tuto oblast nejen představit, ale především jako skvělou šanci rozproudit se studenty diskuzi nad touto do té doby okrajovou záležitostí. Díky pozitivním studentským ohlasům jsem se obecně začal zaměřovat na témata, která jsou pro studentky a studenty aktuální a atraktivní. V mých seminářích mají proto všichni možnost věnovat se tomu, co v rámci dané problematiky sami považují za důležité, což je ale potom přirozeně obtížnější na přípravu. Poučení, které pro mne už tehdy vykrystalizovalo, tedy zní: nebojte se nových anebo kontroverznějších témat, ani překážek, které s sebou nesou, a stejně tak se neostýchejte s žáky diskutovat. Přistupujte ke všem s respektem a nechte je uvědomit si podstatu problému.“

 

„Je pravděpodobné, že i díky tomuto přístupu mám možnost častěji zažívat krásné okamžiky, když sleduji, jak jsou naši studenti a studentky kreativní, úspěšní, argumentačně zdatní a že se nebojí projevit své postoje a názory. Některé jejich myšlenky mě v mnohém obohatily a inspirovaly pro úpravy vlastních hodin. Vážím si každého, kdo na sobě a svém růstu pracuje a věřte mi, že je to během těch pěti let studia opravdu poznat. A nejvíce mne těší, že takových studentek a studentů na naší fakultě není vůbec málo!“

 

"Všem bych doporučil dobrovolnickou zkušenost, protože Vás obohatí a odmění pocitem k nezaplacení!"

„V posledních letech také aktivně ve své výuce spolupracuji s neziskovou organizací Amnesty International a příležitostně zvu do vlastní výuky odborníky z praxe. Mimo jiné to byli lidé z Národního pedagogického institutu, České školní inspekce, ale i z běžných a alternativních škol. Jsem přesvědčen, že i tento způsob narušení „obvyklého stereotypu“ výukové činnosti může přinést našim studentkám a studentům mnoho podnětů, kterými mohou svou vlastní budoucí praxi obohatit. Třeba už jen tím, že sami zjistí, že mohou totéž udělat pro své žáky.“

 

„A ještě jeden moment, mě v rámci mého povolání ovlivnil a pozitivně překvapil. Když přišla globální pandemická krize, musela se naše společnost vyrovnat se spoustou protivenství. Pedagogická fakulta se rovněž rozhodla podat pomocnou ruku a já se odhodlal, že se do dvou z aktivit zapojím. Bylo to tehdy z mé strany poněkud rozpačité a nakonec kvůli nemoci i ne tak využité, jak jsem plánoval, ale do paměti se mi vryla ta velká ochota dobrovolnic a dobrovolníků, studentek i studentů udělat něco nezištně pro ostatní. Všem bych proto dobrovolnickou zkušenost doporučoval, protože Vás určitě obohatí a odmění pocitem k nezaplacení! Koneckonců, ve školství jsme všichni neustále konfrontováni s tím, že je třeba věnovat žákům a žákyním, přípravám, projektům i administrativě tolik nadlimitního času, že jsem přesvědčen, že dobrovolnictví je dobrou motivační přípravou.“

 

„Na závěr si dovolím drobný apel všem, kteří chtějí být dobrými učiteli. Neklaďte si nenáročné a pohodlné cíle, nebojte se vystoupit z vlastní komfortní zóny, nerezignujte, pokud se dopustíte chyb a pusťte se směle do něčeho navíc. Jedině tak získáte zkušenosti, které budou užitečné Vám i Vašim žákům.“



… Ukázal nám, že jako pedagogové musíme být připraveni naslouchat a naše hodiny musí vždy vést k určitému cíli…

 

Z nominačních textů aneb jak to vidí studenti a studentky PdF UP:

 

Co na kandidátovi nejvíce oceňujete:

 

„Má lidský přístup. Je velmi aktivní, vstřícný, a ochotný při zodpovídání dotazů. Také má srozumitelný výklad a učivo velmi dobře rozdělené do příslušných hodin.“ Studentský spolek KOS

 

Konkrétní příklad z výuky nominovaného učitele/učitelky, který by mohl inspirovat ostatní:

 

„Při hodině se nebál využít diskuze a nechal žáky vyjádřit své názory, i když z jeho pohledu mohly být nedostatečně podložené. Také se jeho hodiny vždy týkají témat, jež se následně odráží v závěrečných zkouškách, a tedy můžeme říci, že zakončení předmětů odpovídá obsahu učiva.“ Studentský spolek KOS

 

Co Vám nominovaný pedagog/pedagožka předal/a pro život nebo pro budoucí povolání:

 

„Inspiroval nás v přístupu ke studentům a ochotě se zapojovat do aktivit a vzdělávacích činností. Také nám ukázal, že jako pedagogové musíme být připraveni naslouchat a naše hodiny musí vždy vést k určitému cíli. Věříme, že naše nominace je podložená a je zcela na základě pevně známých faktů.“ Studentský spolek KOS


Zpracováno redakcí U21

 

Související příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page