Učitelé se často setkávají s problémy dospívajících, s projevy jako je sebepoškozování nebo dokonce přímo se sebevražednými tendencemi. Jaké jsou varovné signály a jak je rozpoznat? A jak můžeme (nejen) dospívajícím s těmito potížemi pomoci?
Portál P. S. žij vytvořili pracovníci z pracovní skupiny Prevence a výzkum sebevražd v Národním ústavu duševního zdraví za účelem osvěty a především otevření diskuze o stále tabuizovaném tématu sebepoškozování, respektive sebevražd. Jak totiž vyplývá z dat Českého statistického úřadu, každý den si v Česku průměrně vezmou život nejméně tři lidé a například v roce 2020 spáchalo sebevraždu 1224 osob.
Autoři projektu připomínají, že je důležité umět se postarat o sebe, o lidi v okolí a případně včas vyhledat odbornou pomoc. Sebevraždě se dá předejít a každá situace má řešení. Celý web je tak přizpůsoben těmto požadavkům. Autoři zdůrazňují, že klíčem k pomoci je komunikace, a to nejen s odborníkem; důležité je své problémy sdílet a nebýt na ně sám.
Zahájit konverzaci na toto těžké téma může být pro blízkou osobu těžké. Důležité je ale tuto pomyslnou „bublinu osamělosti“ prasknout a ukázat suicidální osobě, že se má o koho opřít. Na webu P. S. žij lze nalézt přehledný návod, jak je možné pomoci. Zároveň web může pomoct s tím, jak si o problémech a myšlenkách na sebevraždu s dotyčnou osobou promluvit.
Osoby z okolí suicidálních osob mohou mít strach, že dotyčnému mohou svými dotazy vnuknout myšlenky na sebevraždu. Autoři projektu však tyto obavy vyvrací: „Pokud je člověk suicidální, tak takové myšlenky již existují. Pokud suicidální není, tak takovou otázkou újmu nezpůsobíte. Důležité je důvěřovat své intuici. Pokud máte pocit, že se s danou osobou něco děje, ptejte se. Mluvit je bezpečnější než neříkat nic.“
Součástí webu jsou také materiály ke stažení, jako například přehledné shrnutí pomoci při riziku sebevraždy. Přímo suicidálním osobám je určen bezpečnostní plán, který může dotyčným pomoci vypořádat se se svými problémy.
Text: redakce
Grafika: sebevrazdy.cz
Comentários