Společná výuka žáků bez speciálních vzdělávacích potřeb (dále také „SVP“) a se SVP je většinou diskutována a hodnocena především z hlediska přínosů pro znevýhodněné žáky. Podle některých zahraničních výzkumů je však společné vzdělávání identifikováno jako jeden ze znaků zvyšujících úspěšnost vzdělávání obou skupin žáků.
Zjištění šetření naznačují, že žáci účastnící se společného vzdělávání disponují lepšími čtenářskými a matematickými dovednostmi, mají nižší absence, menší výchovné problémy a mají větší šanci dokončit školu než žáci, kteří se společného vzdělávání neúčastní. Zdůrazňován je přitom význam kvalitní koncepce a účinné implementace společného vzdělávání, podporujících plné využití potenciálu možných přínosů pro všechny žáky.
Společné vzdělávání se netýká pouze zajištění kvalitní výuky, ale má pozitivní dopady i v oblasti sociálního začleňování, další vzdělávací a profesní dráhy a promítá se také do osobního života. Naopak vzdělávání v segregačním prostředí brání úspěšnému sociálnímu začleňování.
Ve 44 % dotázaných škol realizovala společnou výuku s žáky běžných tříd alespoň částečně každá speciální třída. Striktně oddělená výuka probíhala ve 36 % škol, ve zbývajících 20 % škol se situace v různých třídách a ročnících lišila. Společnou výuku tedy realizovalo ve školním roce 2019/2020 97 škol, což je 64 % z celkového počtu 152 běžných škol se třídami zřízenými podle § 16 odst. 9 školského zákona.
Více než polovinu (58 %) z celkového počtu 97 škol uskutečňujících společnou výuku vedly k její realizaci především pedagogické důvody v podobě snahy o rozvoj sociálních a osobnostních kompetencí žáků, desetina škol označila za jeden z hlavních důvodů také rozvoj kognitivních schopností žáků. Za klíčovou je přitom považována vzájemná interakce žáků, která vede k rozvoji jejich sociálního cítění a pochopení vzájemných rozdílů. Společná výuka a vzdělávací aktivity podle názoru škol usnadňují začleňování žáků speciálních tříd do společných činností a kolektivu vrstevníků a přispívají k výchově k toleranci, pomoci druhým, vzájemné spolupráci, překonávání překážek a problémů.
Přibližně pro pětinu škol jsou podstatné organizační důvody, jakými jsou zejména nedostatečné prostorové či personální kapacity. S ohledem na nízký počet žáků ve speciálních třídách tak společné vyučovací hodiny a akce usnadňují organizaci výuky a provoz školy.
Finanční důvody jakožto hlavní motivaci pro realizaci společné výuky uvedla pouze 2 % škol – jedná se např. o nedostatek prostředků na platy učitelů potřebných pro oddělenou výuku či úsporu finančních prostředků ve vazbě na neplacení přespočetných hodin. Mezi jinými důvody figuruje například zajištění kvalifikovanosti výuky cizích jazyků nebo socializace žáků a jejich začlenění do majoritní společnosti.
Realizaci společné výuky v některých předmětech po celý rok nebo po většinu roku deklarovalo 70 % škol uskutečňujících společné vzdělávací aktivity žáků běžných a speciálních tříd. Jde především o výuku cizích jazyků a předmětů s výchovným zaměřením, jako je tělesná výchova, výtvarná výchova, pracovní činnosti či hudební výchova. V některých případech byly uváděny také předměty jako chemie, informatika, fyzika, přírodopis nebo občanská výchova. K propojování výuky přitom dochází zejména v případě, kdy je v běžné i speciální třídě nižší počet žáků.
Další poměrně častou variantou je pravidelně zařazované vzdělávání mimo běžné vyučovací hodiny (58 %), přičemž školy zmiňují především celoškolní projektové dny či menší projekty jednotlivých ročníků, kterých se účastní i žáci speciálních tříd. Dále se jedná o preventivní programy, besedy, přednášky, workshopy, muzejní dny, školní jarmark, školní akademie, návštěvy kulturních akcí apod. Příkladem jsou aktivity uváděné jednou z oslovených škol.
Více než polovina dotázaných škol realizujících společnou výuku pořádá spíše ojedinělé, příležitostné vzdělávací akce. Jde především o společné pobytové akce (školy v přírodě, adaptační kurzy, lyžařské kurzy), plavecký výcvik, exkurze, návštěvy divadelních představení, kin, muzeí, knihoven, výstav, výchovně-vzdělávací programy, soutěže či preventivní programy. Jedná se přitom o vzdělávací akce týkající se jak celé školy, tak i pouze vybraných ročníků či jednotlivých tříd.
Celou analýzu naleznete na webu České školní inspekce.
Zpracováno redakcí na základě tematické zprávy České školní inspekce
Comments