Chystaná novela vysokoškolského zákona má alespoň zčásti zahojit jedno z nejbolavějších míst českého vysokoškolského studia: situaci doktorandů a doktorandek. Financování se změní tak, aby jich školy přijímaly méně, ale platily jim více. Doktorandi a doktorandky si budou moci konečně také požádat o hypotéku a získají nárok na důchod či mateřskou. Zároveň chystaný návrh ruší závěrečné zkoušky. A měl by i zlepšit kvalitu samotného studia: školitelé a školitelky budou mít například předepsaný standard, jak studující správně vést. Odborníkům a odbornicím na školství se ovšem nelíbí, že peníze by se měly rozdělovat i podle míry ukončování studií. Protože náročné programy mají tuto míru nižší a byly by tak znevýhodněné.
Doktorské studium v řádném termínu dokončí na českých vysokých školách jen osm procent studujících. Stipendium, se kterým musejí vyžít, činí pouhých 11 tisíc korun. A jejich školitelé či školitelky často nemají čas se s nimi ani sejít, natož je dovést k obhajobě disertační práce.
Výčet nešvarů, kterými trpí české doktorské studium, má mnoho dalších bodů, letos v březnu však vláda schválila novelu zákona, který by většinu z nich měl napravit. Novela vysokoškolského zákona, na kterou se v Česku roky čeká, a pokud zmíněná novela projde schvalovacím procesem, mohly by se změny v ní obsažené týkat těch, kteří studium zahájí v akademickém roce 2025/2026, si klade za cíl především zvýšit úspěšnost ukončování doktorského studia. A to ideálně tak, aby studující svůj doktorský titul získali během standardních pěti let studia.
Důstojnější příjem
Hlavní změnou by mělo být, že se již od září 2025 zavede takzvaný garantovaný příjem doktorandů ve výši nejméně 1,2násobku minimální mzdy. To je přibližně 23 tisíc korun měsíčně, místo současných 11 250 korun, které stát posílá na stipendia dnes, přičemž minimální mzda činí 18 900 korun. Tento příjem se navíc bude dát složit ze mzdy nebo platu a stipendia.
„Novela úpravou studijního příjmu zajišťuje doktorským studentům přiměřené finanční podmínky, které jim umožní věnovat se primárně svému studiu. Zbavuje je nutnosti hledat alternativní pracovní příležitosti k zajištění svých příjmů,“ vysvětluje Ladislav Janíček, rektor Vysokého učení technického v Brně.
Dodává, že doktorští studující jsou již dospělí lidé, kteří žijí plnohodnotně svůj osobní život, chtějí být nezávislí na rodičích, zajišťují si vlastní bydlení, zakládají rodiny. K tomu potřebují důstojný zaměstnanecký příjem.
„Nehledě na skutečnost, že na rozdíl od stipendia se zaměstnanecký příjem již započítává do jejich budoucího důchodového zajištění. Zavedení mzdy jako sociálně a zdravotně pojištěného příjmu zároveň dává doktorandům jako zaměstnancům i jistou nutnou garanci a zrovnoprávňuje je v možnosti ucházet se například i o nástroje bankovního trhu,“ podotýká Janíček. Doktorandi a doktorandky tak například budou moci díky řádnému příjmu dosáhnout na hypotéku.
Zavedení mzdy jako sociálně a zdravotně pojištěného příjmu dává doktorandům jako zaměstnancům i jistou nutnou garanci a zrovnoprávňuje je v možnosti ucházet se například i o nástroje bankovního trhu.
Podle Janíčka novela usměrňuje povinnost doktorandů věnovat se v první řadě svému studiu a soustředit se na vlastní výzkum, který směřuje k přípravě disertační práce. „Doktorské studium by tak mělo být důsledně zaměřeno na vlastní vědecký výkon studenta, kterým doktorští studenti mimochodem významně přispívají i k hodnocení vědeckého výkonu své univerzity,“ zmiňuje.
Zvýšení příjmů doktorandů a doktorandek vítá i Masarykova univerzita v Brně. Šárka Pospíšilová, její prorektorka pro výzkum a doktorské studium, připomíná, že právě nízké příjmy nutí doktorandy k přivýdělku mimo jejich studijní obor a mají zásadní negativní vliv na úspěšné a včasné dokončování studia. „Masarykova univerzita proto již v loňském roce přistoupila k navýšení doktorského stipendia na 15 tisíc korun měsíčně a od září plánujeme nastavení minimálního čistého příjmu doktorandů na 16 tisíc. Snažíme se tedy již před začátkem platnosti novely o soustavné zlepšování ekonomických podmínek našich doktorských studentů a díky tomu být na implementaci novely co nejvíce připraveni,“ podotýká Pospíšilová.
Čestných funkcí se nenajíme
Že je třeba s nízkými příjmy doktorandů a doktorandek něco dělat, jsou přesvědčeni i sami studující. Redakce Universitas.cz oslovila v anketě čtyři doktorandy a doktorandky z různých škol a všichni mluvili o psychických problémech, které se s nedostatkem financí během studia pojí.
„Osobně považuji za úspěch, že se mi podařilo zatím nevyhořet, i když jsem se v jistých momentech této hranici blížil,“ říká například Jakub Šindelář z FSV UK. Eva Bílková z Ostravské univerzity zase v anketě poukazuje na fakt, že během studia platí nepsaná povinnost brát čestné funkce v rámci senátů, vzdělávání veřejnosti nebo účasti na konferencích, ovšem bez honorářů. „Čestných funkcí, upomínkových předmětů a diplomů se nenajíme,“ podotýká Bílková.
Zástupci a zástupkyně univerzit však připomínají, že ani garantovaný příjem 23 tisíc korun není všespásný. „To přeci stále není příjem na důstojný život doktoranda, když chce vlastní bydlení nebo si založit rodinu. Zřejmě k tomu bude potřebovat mít nějaký další příjem nebo podporu rodiny,“ soudí Ondřej Krejcar, prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Univerzity Hradec Králové. I po platnosti novely však školy stále budou mít možnost zapojit doktorandy a doktorandky do grantů a výzkumných projektů, čímž si doktorandi mohou finančně přilepšit.
„V souvislosti s příjmem doktorandů mě pak napadá další téma, o kterém se ještě moc nemluví: lákání talentovaných zahraničních doktorandů, což je strategický cíl dobrých světových univerzit a výzkumných institucí. Jedním z hlavních důvodů, proč se nám to nedaří, je právě nedostatečné financování. Měl jsem možnost pracovat na Institutu Maxe Plancka. Na oddělení, kde jsem působil, tvořili zahraniční doktorandi téměř osmdesát procent těchto mladých výzkumníků,“ doplňuje Ondřej Havelka, doktorand Technické univerzity v Liberci.
Balík financí rozdělí mezi dobré studující
Kromě toho, že se upravuje výše příjmů, mění se i způsob přerozdělování financí. Školy už budou dostávat peníze nikoli takříkajíc na hlavu, tedy za každého přijatého doktoranda či doktorandku, ale dostanou od státu balík peněz, který budou mezi studující přerozdělovat. To je povede k tomu přijímat a nechávat si jen ty dobré a ty, kteří studium neberou vážně a nevěnují se mu, budou mít motivaci vyloučit.
„Nově nastavený způsob financování doktorského studia a vyplácení doktorského příjmu povede univerzity k důslednějšímu prověřování motivace a kvality přijímaných uchazečů o doktorské studium. Následně také podpoří pravidelné hodnocení doktorandů tak, aby byli schopni zdárně a s kvalitními výstupy ukončit své studium, a to, pokud možno, ve standardní době studia,“ očekává Pospíšilová.
Školy už budou dostávat peníze nikoli takříkajíc na hlavu, ale dostanou od státu balík peněz, který budou mezi studující přerozdělovat. To je povede k tomu přijímat a nechávat si jen ty dobré a ty, kteří studium neberou vážně a nevěnují se mu, budou mít motivaci vyloučit.
O tom, že školy budou muset snížit počet prezenčních doktorských studentů je přesvědčen i rektor Janíček z VUT. Zajištění jejich doktorského studijního příjmu ve stávajících počtech bude podle něj nad finanční možnosti škol. O to více se budou muset univerzity soustředit na kvalitu doktorských studentů a studentek a jejich výsledků.
Janíček však poukazuje na problém, který z této selekce doktorandů a doktorandek může plynout. „Počet doktorských studentů vstupuje do mezinárodních hodnocení univerzit, kde se tak snížení jejich počtu může odrazit,“ upozorňuje.
Na druhé straně se předpokládá, že by novela neměla mít vliv na počty končících doktorských studentů a studentek, kteří odcházejí do výzkumné praxe. Naopak by se jejich řady měly rozšířit, protože se budou moci více soustředit na své studium. Tedy jejich vědecké výsledky budou lepší.
„Také by snad bylo možné očekávat zvýšený přínos doktorských studentů na vědeckém výkonu. To jsou však jen některé zjevné souvislosti a řada konkrétních efektů novely se teprve odhalí v praxi,“ je přesvědčen Janíček.
Doktorand bude navíc mít garantovaný vyšší příjem pouze v rámci standardní doby studia. Pokud tedy studium prodlouží, už mu nikdo příjem negarantuje, což bude podle oslovených škol velký motivační skok, aby studium dokončil v řádném termínu.
Absolvuje se jen obhajobou
Chystaná novela také ruší státní doktorské zkoušky. Tedy k závěru studia bude potřeba jen obhajoba disertační práce. „Doktorské zkoušky jsou přežitek, kompetence pro vědeckou práci kontrolují pozdě a představují problém v mezinárodní spolupráci, hlavně u programů joint degree a double degree. A to proto, že je obtížné sladit průběh studia ve spolupráci s univerzitami, které tyto zkoušky nemají,“ říká Michal Farník, předseda Studentské komory Rady vysokých škol, která se účastnila vyjednávání zákona. Farník připomíná, že v západní Evropě se většinou už žádná taková kontrola pomocí zkoušky nedělá.
Stejně tak novela nařizuje, že vysoká škola musí mít standard školitele, který bude Národní akreditační úřad posuzovat. Tento standard by měl například zamezit tomu, aby školitelé a školitelky své doktorandy odbývali. Ve standardu bude mimo jiné návod, kolikrát by měl školitel s doktorandem konzultovat. I to univerzity vítají.
Stejně tak novela nařizuje, že vysoká škola musí mít standard školitele, který bude Národní akreditační úřad posuzovat. Tento standard by měl například zamezit tomu, aby školitelé a školitelky své doktorandy odbývali.
„S rostoucími nároky na doktorandy se současně zvyšují i nároky na všechny ostatní aktéry doktorského studia. Definování standardu školitele proto vítáme a na jeho formulaci nyní intenzivně pracujeme. Spolu s vymezením role školitele, stejně jako rolí dalších klíčových aktérů v této oblasti, například oborových rad, garantů doktorských studijních programů a dalších se do popředí zájmu především budoucích a začínajících školitelů dostává rovněž téma jejich vzdělávání, a to zejména v pedagogických a mentorských dovednostech,“ předpokládá prorektorka Pospíšilová.
I podle prorektora Krejcara je sepsání standardů školitele prvním krokem ke zlepšení situace a zároveň něčím, od čeho se může škola odrazit. „Doktorand se tak má o co opřít a zároveň to eliminuje velké množství doktorandů u jednoho školitele, což mohlo vést k nižší kvalitě spolupráce školitel–doktorand. My na UHK jsme však na novelu nečekali a již v loňském roce jsme vydali poměrně komplexní pravidla Standardy školitelů. Jsou v nich definovány jak standardy pro kvalitní školitele, tak ale i doktorandy, včetně povinností a limitů, ale i například etického kodexu, proškolení na výběr kvalitních časopisů, výjezdů na zahraniční stáže a podobně,“ vyjmenovává Krejcar.
Co doktorand, to jiný příjem
Pár bodů ale školám v novele vysokoškolského zákona chybí. Například fakt, že pravidla se mění uprostřed hry. Může tedy dojít k situaci, že na jedné fakultě budou mít doktorandi různé finanční podmínky.
„Studující nastoupí do prvního ročníku doktorského studia za 22 680 korun, zatímco jeho kolega ve třetím ročníku bude brát stále jen 13 000 korun,“ poukazuje Krejcar. Vadí mu také, že novela stále neposunula problematiku pojetí doktorand jako zaměstnanec nebo doktorand jako studující.
„Obecně jsme však za tuto novelu vděční, jelikož se tím podle nás doktorské studium posune ke kvalitě,“ je přesvědčen Krejcar.
Podle prorektorky Pospíšilové je novela vysokoškolského zákona klíčovým výchozím bodem, který reformu doktorského studia v Česku právně zakotvuje, ale rozhodně není bodem jediným. „Významnou roli hraje rovněž přístup samotných univerzit k doktorskému studiu v kontextu mezinárodních standardů, naplňování strategických dokumentů a akcentace vzdělávání doktorandů jako výchovy k individuální vědecké činnosti,“ podtrhuje Pospíšilová. I jí však v novele chybí jasné vymezení doktorandů z hlediska pracovněprávního vztahu, tedy jestli zůstanou studenty, kteří ale po dosažení 26 let věku benefity studenta ztrácejí, nebo se stanou zaměstnanci se všemi výhodami a jistotami, které k pracovní smlouvě a mzdě patří.
Náročné programy nový systém poškodí, varuje think-tank IDEA
Přesto však někteří odborníci a odbornice na vysokoškolské vzdělávání mají k chystané reformě výhrady. Například think-tank IDEA – Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu, který funguje při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, vydal podrobnou analýzu, která upozorňuje na potenciální problémy spojené s rozdělováním peněz na doktorandy a doktorandky mezi vysoké školy.
Vědcům se nelíbí hlavně kritérium dokončování studia, podle kterého se mají peníze mimo jiné rozdělovat.
„Nepochybně by to podpořilo ty studijní programy, které vykazují vyšší míru absolvování studia. Ale zároveň by to finančně poškodilo kvalitní a náročné doktorské programy, které v důsledku náročných kritérií vykazují míru dokončování studií nižší,“ připomínají odborníci z IDEA.
„Alokace podpory vědeckého vzdělávání dle míry dokončování by vedla k významnému a do velké míry arbitrárnímu mezioborovému přerozdělení podpory bez vztahu ke kvalitě vědy,“ shrnuje spoluautor studie Štěpán Jurajda. Navíc by to prý znevýhodnilo Ph.D. programy v oborech, které mají přirozeně nižší míru úspěšnosti absolvování bez ohledu na kvalitu studia.
„Například by docházelo k útlumu Ph.D. studií v IT oborech, kde je míra dokončování přirozeně nízká, například díky podmínkám na trhu práce, aniž by to bylo způsobeno jejich nízkou kvalitou,“ dávají příklad autoři Jiří Grosman, Štěpán Jurajda a Daniel Münich. Podpora by podle nich měla dominantně vycházet z kvality vědeckého vzdělávání, tedy z národního hodnocení kvality vědy a ze schopnosti umisťovat Ph.D. absolventy či absolventky do prestižních vědeckých či aplikovaných pozic.
Text: universitas.cz
Foto: universitas.cz
Comments