Pozitiv × negativ | Tip do výtvarné výchovy

Vyučující katedry výtvarné výchovy Anna Boček Ronovská a Magdalena Adámková Turzová nabízejí metodickou inspiraci ze svých seminářů výtvarné tvorby. Inspirujte se jejich zadáními výtvarných úloh a využijte je v praxi!

Giorgio Morandi, Zátiší na stole, 1931

Každé zátiší přitahuje naši pozornost k předmětům, které jsou na něm vyobrazeny. Ale stejně tak důležité je i pozadí, podložka a vůbec celý prostor, který věci obklopuje. Říkáme tomu negativní prostor, tedy prostor, který tyto předměty vymezují.

Na tomto známém optickém klamu s pohárem si můžeme uvědomit, jak je negativní prostor stejně důležitý jako ten pozitivní. Oba nesou nějaký význam (pohár nebo dva profily lidí) podle toho, jak se na ně díváme. Stejně tak známý grafik M. C. Escher pracoval s paradoxem těchto dvou prostorů a s optickým klamem.

Úkol:

Vytvořte zátiší, u kterého zpracujete nikoliv předměty v popředí, ale budete se soustředit na okolí předmětů, pozadí a prostor kolem. Postup je jednoduchý: linkou načrtněte obrysy předmětů, ale nestínujte je. Zpracujte graficky (pomocí šrafury nebo grafické textury – linky, body, vlnovky, křivky – znáte ze vzorníků, které jsme dělali na začátku cvičení o zátiší), můžete použít i omezený výběr barev, ale snažte se spíše o kresebný výraz.

Použijte papír min. A3. Vhodné pro tuto kresbu jsou tužky, uhly, pastely, linery, pastelky, brushpeny či fixy. Nezpracovávejte pozadí malířsky barvami. Jde o grafický úkol. Pomůže vám to i graficky myslet a myslet v negativu, což budeme potřebovat u grafických technik (matrice se u tisku z výšky dělá inverzně).

Máte několik možností kompozice:

1. vybrat si skrumáž předmětů a zvolit si z ní výřez, aby předměty přesahovaly formát, a vykreslit pouze negativní prostor;

2. rozdělit formát papíru na polovinu a v jedné polovině udělat pozitivní a v druhé negativní prostor;

3. z kompozice předmětů vybrat pouze nějakou část (kolečko, čtverec, pruh) pro pozitiv a zbytek kresby nechat v negativu.

Hodně zábavy a těšíme se na výsledky!

Text a obrázky: Anna Boček Ronovská & Magdaléna Adámková Turzová