Redakce portálu Učitel21 přináší analýzy odbornic a odborníků Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci nově navrženého Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Veřejné připomínkování pracovní podoby Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání probíhá do 31. 5. 2024. Dokument přináší celou řadu změn, ať již pozitivních, tak (přinejmenším) problematických. Nejen problematickým aspektům navrženého kurikula věnujeme na portále U21 pozornost s cílem otevřít veřejnou debatu a přispět k veřejné konzultaci nového kurikula. Chceme napomoci tomu, aby byl stěžejní dokument českého školství napsán kvalitně, přehledně, logicky, aby neopomíjel důležitá témata dnešního světa a aby pozitivně ovlivnil budoucnost českého školství. Dnes se věnujeme ochraně a podpoře zdraví, svůj pohled přináší doc. Mgr. Michaela Hřivnová, Ph.D., z katedry antropologie a zdravovědy PdF UP.
V rámci vzdělávací Strategie 2030+ dochází k zásadním změnám v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání, a to jak z hlediska strukturálního, tak i obsahového.
Škola je považována za jedno z nejdůležitějších prostředí pro podporu zdraví, protože je místem, kde žáci a studenti tráví signifikantní část dne a formují si zde své návyky, postoje a chování. Výzkumy poukazují na unikátní možnost školního prostředí pozitivně ovlivnit kvalitu života studentů a hrát klíčovou roli v podpoře jejich zdraví (Pulimeno et al., 2020). Zdravé školní prostředí přispívá nejen k fyzickému, ale i mentálnímu a sociálnímu zdraví žáků a studentů, což se může kladně odrazit na jejich vzdělávacích výsledcích a mít dlouhodobý pozitivní dopad na celou společnost.
Vycházíme ze skutečnosti, že návyky a chování ve vztahu ke zdraví, jeho podpoře a ochraně jsou formovány již od dětství, a to dominantně v rodinném a následně školním prostředím. Do procesu formování vztahu k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních vstupují interventi jako média, sociální sítě, vrstevníci… Pouze však v rámci formálního vzdělávání, které plošně pokrývá výchovně vzdělávacím procesem populaci dětí a dospívajících, lze garantovat aktuálnost, vědeckost a didaktickou transformaci obsahu adekvátně ke kognitivním schopnostem, vývojovým specifikům i individuálním potřebám žáků.
Vysoká úroveň zdravotní gramotnosti, aplikovaný zdravý životní styl, podpora zdraví a prevence nemocí, úrazů a rizikového chování má prokazatelný vliv na úroveň zdraví a kvalitu života jak v individuálním, tak celospolečenském rozměru.
Analýza ukazuje, že zdraví v RVP ZV není pojímáno holisticky (celostně).
Pokud se zaměříme na analýzu připravované podoby RVP ZV s akcentem na podporu zdraví a výchovy ke zdraví, je žádoucí poukázat na tyto skutečnosti:
1 V inovovaných cílech základního vzdělávání se objevuje formulace „… chránit své fyzické a duševní zdraví i zdraví jiných; oceňovat, odpovědně využívat a chránit kulturní hodnoty, životní a přírodní prostředí“. Zde je nutno striktně doporučit zvážení původní varianty definování cíle ve vztahu ke zdraví jako samostatného (nikoli v jedné linii s kulturním a životním prostředím), respektujícího nejen fyzické a duševní zdraví, ale také sociální (viz RVP ZV, 2023 „učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný“).
2 Ve výčtu kompetencí RVP ZV (2024) je krom stávajících kompetencí nově přidaná kulturní kompetence. Je však žádoucí, aby mezi základními kompetencemi byla nově uvedena KOMPETENCE K OCHRANĚ A PODPOŘE ZDRAVÍ (což se v představené verzi neděje). Zdraví totiž bývá označováno jako nejvýznamnější životní hodnota, a to jak v individuálním, tak i celospolečenském významu (Holčík, 2009; Borgonovi & Pokropek, 2016). Zařazením této kompetence by docházelo k naplnění cílů dokumentů v gesci WHO i MZČR, ve kterých je vzdělávání označeno jako klíčová oblast pro zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti populace (Zdraví 21, Zdraví 2020, Zdraví 2030). Současně by bylo reagováno na výsledky mezinárodních a tuzemských výzkumů ve vztahu k úrovni zdravotní gramotnosti dětské i dospělé populace, která je neuspokojivá (Kučera et al., 2016; Paakkari et al., 2020) a zdraví a životnímu stylu žáků, který v mnoha oblastech může být označen jako rizikový pro manifestaci mnoha nemocí (infekční i neinfekční etiologie) – HBSC, ESPAD, NAUTA aj.
3 Je zřejmé, že do RVP ZV je implementována problematika wellbeingu. Tuto skutečnost však detekujeme v klíčových kompetencích skrytě pod „klíčovou kompetencí osobnostní a sociální“, pod kódem KKP-WEL-000-ZV9-001 – „aktivně přispívá ke zvyšování osobního wellbeingu (osobní všestranné pohody)“. Doplněné o formulaci „…. v návaznosti na modelové situace upozorňuji žáky na otázky o významu péče o své duševní zdraví (výživa, spánek, fyzická aktivita a dalších faktorech ovlivňujících pohodu) ….“. Zde dochází k naprostému nerespektování holistického pojetí zdraví a je „uměle“ vyzdvihována pouze složka duševního zdraví, přičemž v závorce jsou však popsané faktory pojící se dominantně se zdravím fyzickým – z odborného hlediska tedy s tímto nelze souhlasit.
4 V kap. 4.3 Průřezová témata se objevuje nově průřezové téma Péče o wellbeing, současně je v RVP ZV (2024) konstatováno, že „všechny výsledky učení průřezových témat jsou současně provázány s klíčovými kompetencemi“. Pokud však je problematika zdraví „skryta“ pod kompetenci osobnostní a sociální, není tento atribut zcela naplněn. Explicitně by tak mělo dojít k vydefinování navrhované kompetence k ochraně a podpoře zdraví. Charakteristika průřezového tématu Péče o wellbeing „Cílem průřezového tématu Péče o wellbeing je podpořit aplikaci získaných znalostí, dovedností a postojů v oblasti seberozvoje a aktivní péče o sebe (vlastní wellbeing) a o druhé (wellbeing druhých), a to i v kontextu využívání digitálních technologií. Zaměřuje se také na vytváření vzdělávacího prostředí naplňujícího základní a vývojové potřeby žáků, podporujícího adaptaci na změnu a s ní související rozvoj odolnosti jedince. Dále podporuje rozvíjení základních interakčních dovedností souvisejících se způsobem výuky napříč vzdělávacími obsahy (dílčí dovednosti spolupráce, diskuse, naslouchání apod.). Přispívá k porozumění sobě samému, plánování a rozhodování. Průřezové téma není dále děleno na tematické okruhy/složky“, tak ukazuje, že zdraví v RVP ZV není pojímáno holisticky (celostně).
5 V bodě 3.1.6 Organizační, prostorové a materiální, hygienické, bezpečnostní a jiné podmínky je uvedeno, že „Škola systematicky vytváří podmínky ke vzdělávání s důrazem na zajištění organizačních, prostorových, materiálních, hygienických, bezpečnostních podmínek a digitálního bezpečí v souladu s platnými předpisy a normami. Škola sleduje rizikové faktory ohrožující fyzický, psychický, sociální, emocionální a duchovní wellbeing žáků i zaměstnanců školy. Škola dbá na kvalitu prostředí s respektem k principům udržitelnosti a společenské odpovědnosti za vzdělávání“. V souvislosti s podporou zdraví jde o jednu z mála zmínek v textu RVP ZV (2024).
6 Nově pojmenovaná vzdělávací oblast Člověk, zdraví a bezpečí (oproti původní název Člověk a zdraví), zahrnuje krom Tělesné výchovy nově pojmenovaný vzdělávací obor Výchova ke zdraví a bezpečí, v rámci kterého se v RVP ZV „konečně“ vyskytuje pojem „ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST“ Inovativně pak v tomto vzdělávacím oboru jsou definované čtyři tematické okruhy (oproti stávající verzi dochází k redukci, ve verzi 2023 je šest tematických okruhů):
6.a) Ochrana a podpora zdraví – nemoci, úrazy, prevence, sexuální a reprodukční zdraví (5 OVU – 5 OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ UČENÍ)
6.b) Denní režim – hygiena, výživa a pohyb (3 OVU)
6.c) Osobní bezpečí (5 OVU)
6.d) Osobní bezpečí za mimořádných událostí a v souvislosti s obranou státu (4 OVU)
Celkově je zde definováno 17 očekávaných výsledků učení (ve stávající verzi 2023 pak Výchova ke zdraví zahrnuje 16 očekávaných výstupů).
Jako zásadní je však poukázat na skutečnost, aby v RVP ZV (2024) byla alokovaná časová dotace umožňující kontinuální vzdělávání v rámci 1. i 2. st. ZŠ. Tzn., v každém ročníku minimálně 1 vyučovací hodina týdně v každém ročníku (6., 7., 8., 9. ročník ZŠ). Kurikulární výzkumu deklarují, že nedostatečná časová dotace je spojena s dosahováním nižší úrovně vzdělávacích výsledků žáků ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví. Stejně tak je významná přítomnost (vliv) aprobovaného pedagoga vzdělávacího oboru na úroveň vzdělávacích výsledků žáků (Hřivnová, 2018).
Vzdělávací oblast „Člověk, jeho osobnost a svět práce“ zahrnující mimo jiné obory „Osobnostní a sociální výchova, Osobnostní rozvoj, Sociální a etický rozvoj“ působí nekonzistentním dojmem.
7 Vzdělávací oblast v RVP ZV nově koncipovaná jako „Člověk, jeho osobnost a svět práce“ zahrnující mimo jiné obory „Osobnostní a sociální výchova, Osobnostní rozvoj, Sociální a etický rozvoj“ působí nekonzistentním a obsahově méně logistickým pojetím. Tato problematika vykazuje mnohem těsnější vazbu ke vzdělávacímu rámci (oblasti) Člověk, zdraví a bezpečí. V původních verzích tzv. velké revize byla tato tematika cílena jako součást vzdělávací oblasti Člověk, jeho osobnost, zdraví a bezpečí. Toto původní uspořádání by bylo také více kompatibilní s vysokoškolskou přípravou pedagogů, neboť psychosociální disciplíny ve vztahu k rozvoji osobnosti jsou dominantně v profesní přípravě pedagogů pro vzdělávací obor Výchova ke zdraví. Současně by tak byla dodržena idea holistického přístupu k jedinci i ke zdraví (rovnováha fyzické/tělesné, mentální/duševní, emocionální/citové, sociální/společenské, seberealizační/osobní a spirituální/duchovní složky osobnosti).
Pokud by v RVP ZV (2024) byla ukotvena klíčová kompetence k ochraně a podpoře zdraví, benefity tohoto počinu lze shrnout takto:
Současně je nutné shrnout identifikované nepřesnosti ve vztahu k podpoře zdraví a výchově ke zdraví v připravované verzi RVP ZV (2024), a to zejména faktické nedostatky (stran odborné terminologie) a zejména parciálního zacílení na oblast lidského zdraví (nevyváženě ve vztahu k wellbeingu a duševnímu zdraví), nikoli jako celistvého (holistického) pojetí.
ZDROJE:
BORGONOVI, F. & A. POKROPEK, 2016. Education and Self-Reported Health: Evidence from 23 Countries on the Role of Years of Schooling, Cognitive Skills and Social Capital. PLoS ONE, 11(2), e0149716. DOI:10.1371/journal.pone.0149716
CSÉMY Ladislav, DVOŘÁKOVÁ, Zuzana, FIALOVÁ, Alena, KODL, Miloslav, MALÝ, Marek a Miroslava SKÝVOVÁ. Národní výzkum užívání tabáku a alkoholu v České republice 2022 [NAUTA]. Praha: Státní zdravotní ústav, 2023, s. 5. ISBN 978-80-7071-433-1
Holčík, J., 2009. Zdravotní gramotnost a její role v péči o zdraví: k teoretickým základům cesty ke zdraví. Brno: MSD, 149 s. ISBN 978-80-7392-089-0.
HŘIVNOVÁ, M. 2018. Analýza a evaluace kurikula vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. Habilitační práce. Olomouc: PdF UP.
The European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs. http://www.espad.org/
Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 2019. Zaostřeno. Úřad vlády ČR. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. 2020. 20 s. Dostupné na Zaostreno 2020-05_ESPAD 2019.pdf (drogy-info.cz)
HEALTH 2020. A European Policy Framework and Strategy for the 21st Century. 2013. Copenhagen: World Health Organization, Regional Office for Europe, 182 s. ISBN 978-92-890-0279-0.
HEALTH 21: an introduction to the health for all policy framework for the WHO European Region. (European Health for All series; No. 5). 1998. Copenhagen: World Health Organization, Regional Office for Europe, 34 s. ISBN 92-890-1348-6, ISSN 1012-7356.
HEALTH 21: the health for all policy framework for the WHO European Region (European Health for All Series; No. 6). 1999. Copenhagen: World Health Organization, Regional Office for Europe, 224 s. ISBN 92-890-1349-4, ISSN 1012-7356.
Health Behaviour in School-aged Children (HBSC). [online]. Dostupné z: http://www.hbsc.org/about/index.html
KUČERA, Z., PELIKAN, J. & A. ŠTEFLOVÁ, 2016. Zdravotní gramotnost obyvatel ČR − výsledky komparativního reprezentativního šetření. Časopis Lékařů českých. 155(5), s. 233-241. ISSN 0008-7335.
Paakkari L, Torppa M, Mazur J, Boberova Z, Sudeck G, Kalman M et al., 2020. A comparative study on adolescents’ health literacy in Europe: findings from the HBSC study. Int J Environ Res Public Health 2020;17(10):3543. doi:10.3390/ijerph17103543.
Pulimeno, M., Piscitelli, P., Colazzo, S., Colao, A. and A. Miani, 2020. School as ideal setting to promote health and wellbeing among young people. Health Promotion Perspectives 10(4):316-324. Published online doi: 10.34172/hpp.2020.50
World Health Organization, 2016. Shanghai Declaration on promoting health in the 2030 Agenda for Sustainable Development. 9th Global Conference on Health Promotion, Shanghai, 21-24 November 2016.
World Health Organization, 2021. Health literacy in the context of health, well-being and learning outcomes – the case of children and adolescents in schools.
chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://iris.who.int/bitstream/handle/10665/344901/WHO-EURO-2021-2846-42604-59268-eng.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Zdraví 2030. Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030. [online]. Dostupné z: https://zdravi2030.mzcr.cz/
Zdravá generace. Dostupné z: https://zdravagenerace.cz/reporty/rizikove-chovani/