Aplikace OrgPad není na našem portále žádnou novinkou. V dnešním textu náš blogger Kamil Kopecký představí vlastní zkušenosti s touto platformou na vytváření myšlenkových map, zároveň se také dozvíte, jak je možné využívat OrgPad i ve školních třídách. Více v článku!
OrgPad je nástroj, o kterém jste už určitě slyšeli – a někteří z vás si ho možná i vyzkoušeli. Já jsem se naučil používat ho téměř neustále, kdykoli potřebuji vytvořit vzdělávací obsah, který má být strukturovaný, komplexní, interaktivní. Dnešní článek tedy bude o tom, jaké zkušenosti mám já – a vlastně i můj syn, který OrgPad začal aktivně používat pro podporu studia na základce a střední.
OrgPad je online nástroj umožňující vytvářet pojmové/myšlenkové mapy, které mezi sebou můžete sdílet, kooperativně tvořit i upravovat – a to nezávisle na platformě, kterou aktuálně používáte (Windows, Mac, iOS, Android). Co je důležité – není třeba nic instalovat, vše běží ve webovém prostředí. Je tak ideálním pomocníkem např. v situaci, kdy potřebujete logicky a srozumitelně znázornit nějaké učivo, které je vnitřně strukturované a hierarchizované, a sdílet ho se svým okolím – třeba studenty či kolegy.
Pojmové mapy představují velmi dobrý nástroj na zvýšení efektivity učení – umožňují totiž informace třídit a strukturovat, zpřehlednit je, uspořádat logicky a smysluplně, oddělit důležité od méně důležitého atd. Pojmové mapy přesně odpovídají didaktické zásadě systematizačnosti – žáci totiž lépe chápou a zapamatují si poznatky, které jsou logicky uspořádány, přičemž nové poznatky musí logicky vyplývat z předchozích, aby byly propojeny a tvořily systém. A OrgPad přesně toto umí.
Bohužel velká část učitelů žákům poznatky nijak nesystematizuje, na didaktické zásady doslova kašle a žákům předkládá lineární neuspořádané, nesystematizované a vnitřně nehierarchizované výkladové texty, ze kterých se učí příšerně. I takto se dá rozpoznat učitel od pseudoučitele – učitel se snaží žákům učivo uspořádat a strukturovat, pseudoučiteli (diletantovi) je to jedno.
Pojmové mapy představují velmi dobrý nástroj na zvýšení efektivity učení – umožňují totiž informace třídit a strukturovat, zpřehlednit je, uspořádat logicky a smysluplně, oddělit důležité od méně důležitého.
Nedávno mi můj syn přinesl ukázky textů, ze kterých se mají učit do školy. Zděsil jsem se – totálně nestrukturované texty vykopírované z internetu, ze kterých jsem se snad učil i já před 35 lety! Žádná aktualizace, žádná struktura, žádný cíl, žádná použitelnost. Nemluvě o tom, že učitelé, kteří podobné výstupy produkují, je produkují desítky let, aniž by je kdokoli zastavil, nebo jim třeba řekl, že existuje něco jako didaktická transformace učiva, že lekce mají mít nějaké konkrétní cíle a že učit se zpaměti desítky stran textu je nejhorší a nejméně efektivní cesta (a hlavně úplně nesmyslná). Na didaktiku se prostě mnoho let naprosto kašlalo a zde máme výsledek – didaktická nekompetence. Mimochodem toto je přesně příklad toho, že praxe z vás dobrého učitele automaticky neudělá – je to jeden z hluboce zakořeněných mýtů. U mnoha pedagogů naopak praxe upevnila jejich špatné návyky.
Takže jsme na ten bordel společně sedli a začali si s pomocí OrgPadu učivo strukturovat, rozdělovat do logických systémů, vytvářet pojmové/mentální mapy, oddělovat informace podle důležitosti, odlišovat podstatné a nepodstatné, číst s porozuměním. Toto všechno by měl ale žáky naučit učitel, protože tyto dovednosti jsou naprosto klíčové pro budoucí život kohokoli – ale v praxi to velká část učitelů prostě nedělá.
Podobně jsem začal strukturovat informace i pro své studenty na vysoké škole – je to přehledné, snadno se to upravuje, má to logiku. A ostatně i moje vzdělávací animace vychází ze stejného principu – se strukturovaným vzdělávacím obsahem se lépe pracuje, snadněji se pamatuje a je srozumitelný.
Experimentálně jsme s kolegy zkusili vytvořit i něco jako podpůrný „OrgPad“ pro studenty, kteří se připravují na státnice a potřebují se zorientovat v otázkách. Samozřejmě zdůrazňujeme důležitost práce s odbornou literaturou, zároveň však poskytujeme studentům strukturované základy, které jim mohou pomoci. Žákovi na základní škole také hned nedáte nastudovat celou učebnici, ale postupujete v souladu s didaktickými zásadami – např. od jednoduchého ke složitému, od konkrétního k abstraktnímu.
Mimochodem OrgPad používám i tehdy, když potřebuji navrhnout komplexnější grantový projekt nebo třeba strukturu nové chystané knížky, variabilita jeho využití je skutečně velká.
Apeluji tedy na všechny učitele, kteří pracují s dětmi, dospívajícími či dospělými – strukturujte svým žákům/studentům výklad, poznámky, zápisy, skripta, prezentace či jakékoli další zdroje. Nevykopírovávejte bezhlavě texty z internetu! Přečtěte si, co jsou to didaktické zásady a k čemu jsou, a třeba se dočtete, že dodržování těchto několika principů zvyšuje efektivitu učení. A třeba použijte i OrgPad, velmi rychle zjistíte, že to má smysl.
Kamil Kopecký
Comments