Příspěvek naší bloggerky Inky Wesołowské přináší ohlédnutí za úspěšnou akcí Olomouc (o)žije, jež se konala 4. 6. 2021 v ulicích celého širokého centra Olomouce. Jednalo se o hromadný busking umělců, který si po dlouhém lockdownu užili lidé všech generací.
Olomouc (o)žije byla akce, která se konala 4. 6. od 18:00 do 22:00 v celém centru Olomouce. Jednalo se o hromadné buskingování umělců po velice dlouhé pandemické době, když nemohli koncertovat a normálně vydělávat peníze. Za jejich skvělý pouliční výkon jste jim mohli přispět do sklenice, která se nacházela ihned vedle nich. Výběr byl opravdu obrovský a myslím si, že každý našel něco pro sebe.
Jednalo se o těsně spjatou symbiózu mezi hudebníky a podniky, jelikož většina těchto vystoupení se nacházela v blízkosti nějakého občerstvení, protože hudba se dá těžko poslouchat o hladu a na suchu. Přišlo mi to moc hezké, že i takto organizátoři dokázali navázat spolupráci s místními.
Druhým hezkým aspektem je, že sice je zkouškové v plném proudu, ale pomalu začíná také sezóna koncertů a Olomouc (o)žije byla takovou první krásnou stanicí pro „Palackého“ studenta, kde si mohl alespoň na chvíli udělat pauzu od učení.
Pokud se ptáte, jak bylo možné zjistit, kde a co bude hrát, tak k tomu sloužila facebooková událost, kde organizátoři všechno dopodrobna popisovali: např. umělec – hudební žánr – hodina – místo. Opravdu co se týče organizátorské propracovanosti, tak akci nejde nic vytknout.
Na tuto akci jsem se opravdu neskutečně těšila, protože jsem ještě na ničem takovém nebyla. Jako vždy nemám žádná očekávání a nic jsem si předem nepředstavovala, abych potom nebyla zklamaná. Šla jsem s otevřenou myslí a nechala jsem se překvapit. Musím se tedy přiznat, že jsem byla překvapena, a to velice pozitivně.
První zastávkou bylo samozřejmě jídlo, protože s prázdným žaludkem se člověk na nic pořádně nesoustředí. Po cestě bylo FÆNCY FRIES (Ztracená 10), což je taková skvělá studentská jistota, na kterou často ráda sázím. Sedla jsem si na lavičce se svou známou ihned vedle tzv. želviček, kde jsem v klidu obdivovala postupně se zaplňující centrum Olomouce. Hudba se již dávno rozezněla, ale zábava teprve začínala. Poté jsme vyrazily pro pivo do Hanácké hospody (Dolní nám. 38) a postupně jsme kroužily mezi umělci. U někoho jsme se zdržely kratší dobu a u někoho déle, ale naprosto jsem obdivovala to, jak velký byl zájem o tuto akci. S každou minutou lidí přibývalo a měla jsem pocit, že minimálně polovina Olomouce se sjela kouknout do centra.
Dle toho, co jsem viděla, bylo nejvíc zalidněné Žerotínovo náměstí u kavárny V lese, kde se konal buskingový koncert Václava Lebedy, kterého všichni spíše znají pod pseudonymem Voxel. Věřte mi to nebo ne, je to na vás, ale opravdu tím náměstím nešlo ani projít a musela jsem se s kamarádkou vrátit na Dolňák, abychom se mohly dostat zpátky na Horňák.
Zájem byl tedy opravdu obrovský a na základě toho, co říkal organizátor pro Olomoucký deník, tak by velice rád navázal i příští rok na letošek a rozšířil tuto akci o nějaké výstavy a divadelní představení. Pokud tomu opravdu tak bude, tak se již nemůžu dočkat!
Comments