Ve svém dnešním textu se naše bloggerka Kristýna Mariáková zaměřuje na jeden z možná opomíjených aspektů života neslyšících – možnou ztrátu soukromí. Jak sama upozorňuje, řada neslyšících by chtěla řešit své životní situace samostatně, mnohdy ale z různých důvodů bohužel nemohou a stávají se „veřejnými lidskými schránkami“. Zároveň ale dodává, že většina problémů se dá řešit a člověk by neměl upadnout do pasivity.
Neslyšící – uživatel českého znakového jazyka, který nerozumí obsahu textu v psané češtině. Ohluchlý, kterému nepomůže žádná kompenzační pomůcka. Nedoslýchavý, který nerozumí telefonickému hovoru. Člověk s kochleárním implantátem, u něhož neproběhla úspěšná sluchová rehabilitace, a tak dále. Je fascinující si uvědomit, nakolik je skupina osob se sluchovým postižením rozmanitá, a to jsem nevypsala zdaleka všechny možné variace. Toto osobnostní rozrůznění v oblasti sluchového postižení logicky dedukuje, že každý neslyšící* má jedinečné komunikační potřeby a s nimi související sociální dovednosti.
Široká část zástupců neslyšících se stává doslova veřejnou lidskou schránkou, do níž nahlížejí mnozí další – blízcí nebo cizí. Neslyšící lidé by kolikrát chtěli řešit své životní situace sami, ale z různých důvodů bohužel nemohou. Ať už špatnou jazykovou úrovní (slabá znalost většinového jazyka), neschopností využívat telefonickou komunikaci, či velkou sluchovou ztrátou jsou jednoduše indisponováni řešit všechno svépomocí. Málokterý neslyšící dosáhne 100% autonomie. Neslyšící se tak obrací na své blízké okolí – příbuzné, partnery, kolegy, známé, někteří dokonce na své děti. Dětští tlumočníci (CODA) jsou ožehavé téma. Mají přirozeně pomáhat neslyšícím rodičům, nebo nemají a mají zůstat „stále“ dětmi…?
Ve formálním směru se neslyšící obrací na různé organizace a tlumočnické platformy. Když musí řešit cokoliv přes druhé – cizí, ztrácí jejich životní příběh intimní stránku. Jejich aktuální potřeby se chtě nechtě stávají obsahem pracovní náplně tlumočníků či sociálních pracovníků. Navíc tlumočníci se mění, takže klientova řešená situace se zveřejňuje více lidem a diskrétnost se tím pádem snižuje. A to přesto, že tlumočník českého znakového jazyka je stejně jako jiný tlumočník vázán mlčenlivostí. Stejně tak sociální pracovník. Jenže komunita neslyšících je malá, tlumočníků je také málo, sociálních pracovníků v organizacích pro neslyšící je málo také. A neslyšící si to silně uvědomují.
Když musí řešit cokoliv přes druhé – cizí, ztrácí jejich životní příběh intimní stránku. Jejich aktuální potřeby se chtě nechtě stávají obsahem pracovní náplně tlumočníků či sociálních pracovníků. Navíc tlumočníci se mění, takže klientova řešená situace se zveřejňuje více lidem a diskrétnost se tím pádem snižuje.
Tlumočníci českého znakového jazyka a sociální pracovníci v organizacích pro neslyšící mohou vykonávat sebelepší práci (a já nemám pochyb, že ji bezesporu dobře vykonávají), ale pořád tu bude velká část neslyšících, kteří chtějí řešit situace jinak. Třeba přes své přátele. Právě kvůli této niterné potřebě jistoty diskrétního řešení osobních věcí se na mě obrátili neslyšící kamarádi několikrát. Moje otázka: Proč to neřešíš v téhle organizaci? Jejich odpověď: Protože nechci, aby věděli o tom, co řeším. Tlumočnická podpora tu pro ně je a je v maximální možné míře dostupná, ale někdy silně zvítězí touha neztratit soukromí, a to navzdory tomu, že se častokrát neřeší top secret záležitosti. A je to srozumitelné, protože každému z nás jde o zachování osobní schránky, která je ryze naše – privátní.
Jakkoliv jsme sluchově indisponováni, neměli bychom se nechat zahnat do bodu pasivity. Většina věcí se dá vyřešit různými způsoby, mnohdy jsou ale značně časově náročné. Úsilí pro mě znamená formu osobního růstu. A můj život je má osobní schránka, do které nechci pustit kohokoliv jen tak nalehko. Takže řeším vše sama, a taky se svou 99,5% oboustrannou sluchovou ztrátou díky úžasným sluchadlům i telefonuji, pokud to jde (i když to není pro mě ani pro druhé, kteří jsou na té druhé straně telefonátu, lehké)…
Prosím, mohli byste mi to zopakovat?**
Kristýna Mariáková
*neslyšící = v textu míněn jako kdokoliv, kdo je zahrnut ve skupině osob se sluchovým postižením
** má nejčastější fráze během telefonického hovoru