Aktuální příspěvek svého blogu věnuje Kamil Kopecký problematice bakalářských a diplomových prací, které jsou součástí studia na pedagogických fakultách a jsou nezbytné pro získání učitelské kvalifikace. Měly by diplomové práce na pedagogických fakultách obsahovat výzkum? Nebo je to zbytečné a nežádoucí? Na tyto a další otázky se pokusí nalézt odpovědi právě v dnešním textu.
Bakalářské a diplomové práce jsou druhem kvalifikačních prací, prostřednictvím kterých studenti prokazují schopnost zpracovat odborně konkrétní téma – a to v souladu s aktuálními poznatky vědy. Jinými slovy – to, co práce obsahuje, musí vycházet z odborných zdrojů, pramenů, práce musí být teoreticky ukotvena (prostřednictvím citací) a musí být jasné, že to, autor v práci popisuje, stojí na odborném základu.
Bakalářské práce jsou zpravidla kratší (30–40 stran) a odlišují se od magisterských diplomových prací především tím, že nemusí přinášet nové původní výsledky. Naopak magisterská práce v rozsahu minimálně 60 stran musí přinášet vlastní výsledky studenta, které jsou opět podložené a relevantní. U magisterské práce se rovněž předpokládá, že student prokáže své znalosti v oblasti vědy a výzkumu, že při tvorbě výstupů práce využije některý z vědeckých postupů – diplomová práce je vlastně prvním skutečně vědeckým výstupem, který student sám aktivně vytváří.
V prostředí pedagogických fakult se však bohužel mezi studenty a pedagogy velmi často objevuje názor, že na pedagogických fakultách by měly být diplomové práce zaměřeny především didakticky a není nutné, aby obsahovaly výzkum. A že hodnota a využitelnost didakticky zaměřené práce je větší, než je hodnota práce výzkumné. V diskusi na pedagogických fakultách se pak vědecký přístup postavený na kvantitativním či kvalitativním vědeckém výzkum považuje za zlo, zatímco didaktické práce postavené na "tvorbě sady materiálů či cvičení" za něco správného a pozitivního. Věda a didaktika jsou stavěny do jakési nesmyslné opozice.
Didakticky orientované práce bez výzkumu jsou pouhou dojmologií.
V praxi se velmi často setkávám s přístupem, kdy studenti tvoří diplomové práce obsahující velké množství didaktického materiálu – cvičení, aktivit, návrhů vyučovacích hodin, pomůcek apod. Bohužel tento materiál obvykle vzniká bez jakékoli odborné metodologie – student se jednoduše rozhodl, že vytvoří materiály pro praxi, ale vůbec neřeší, zda tyto materiály skutečně v praxi fungují, zda stojí na nějakém vědeckém základu, zda vychází z nějaké analýzy prostředí, analýzy potřeb škol, zda došlo k hodnocení jejich efektivity, experimentu apod. Materiály vznikají často pouze na základě dojmu, přesvědčení studenta o tom, že mají smysl a v praxi půjdou využít. A co tím studenty učíme?
Daleko větší hodnotu by ale tyto didaktické materiály měly, pokud by před jejich vznikem student provedl nějakou analýza potřebnosti, efektivity, student by např. vyšel ze studií, které potvrzují důležitost právě tohoto přístupu a tohoto typu materiálu v praxi. Další možnost je samozřejmě vytvořit (či převzít) hodnotící kritéria a provést evaluaci materiálů v praxi. Samotná diplomová práce by pak výrazně vzrostla na hodnotě – to, co jsme vytvořili, máme zároveň nějakým způsobem vědecky podloženo a nejde tedy pouze o "naše dojmy”.
Vědecké a didaktické postupy jednoduše musí fungovat ve vzájemné synergii.
Neumím si představit, jak by např. prošly diplomové práce architektů, kteří by navrhli na první pohled překrásné budovy, ale vůbec by se nezabývali jejich statikou, stabilitou a funkčností. Jak by asi prošly diplomky lékařů, kteří by navrhli postup léčby, aniž by si ověřili, zda je jejich postup správný, ověřený a pacientům neublíží? Na pedagogických fakultách se ale běžně setkávám s tím, že student navrhne nějaký vzdělávací materiál jen tak, na zelené louce, bez jakéhokoli vědeckého základu či evaluace. A diplomová práce bez empirické (praktické) součásti je vlastně jen větší seminární práce...
Studenti potřebují kvalitní školitele, kteří vědí, jak realizovat výzkum.
Velkým problémem, který je s tvorbou diplomových prací spojen, je velká diverzita mezi samotnými vedoucími prací, školiteli - školitelé totiž mají rozdílné požadavky na obsah a kvalitu diplomových prací, stejně jako odlišný přístup k jejich vedení a rozdílné časové možnosti. Rozdíly mezi vedoucími prací jsou mnohdy až propastné – dobří a kvalitní školitelé bývají studenty velmi rychle “rozebráni” a velmi rychle přetíženi. Mnoho školitelů navíc nemá potřebné znalosti z oblasti metodologie pedagogického či jiného výzkumu a logicky po studentech nepožadují, aby kvalifikační práce výzkum obsahovala. Dokonce výzkum pokládají apriori za nesmyslný a považují jej za “pouhé ankety bez vypovídající hodnoty”. OMFG.
V tomto kontextu musím připomenout klasický vtip o tom, jak je důležité mít toho správného školitele: Před norou v lese sedí zajíc a ťuká do notebooku. Jde kolem liška a povídá: "Hej, zajíci, co to děláš?" "Diplomovou práci." "A o čem?" "O tom, jak zajíci žerou lišky." "Co to je za blbost? Nedělej si legraci!" "Tak se pojď podívat!" Zajíc vleze do nory, liška za ním, ozve se zvuk zápasu a za chvilku vyjde zajíc, poplácává si břicho, sedne k notebooku a zase ťuká. Po chvíli se objeví vlk: "Hej, zajíci, co to děláš?" "Diplomovou práci." "A o čem?" "O tom, jak zajíci žerou vlky." "Co to je za blbost? Nedělej si legraci!" "Tak se pojď podívat!" Situace se opakuje – oba zmizí v noře a za chvíli vyleze zajíc, poplácává si břicho a po chvilce vyvalování se zas dá do práce. Za chvíli se objeví medvěd: "Hej, zajíci, co to děláš?" "Diplomovou práci." "A o čem?" "O tom, jak zajíci žerou medvědy." "Co to je za blbost? Nedělej si legraci!" "Tak se pojď podívat!" Medvěd se nacpe do zaječího doupěte a kouká – v jednom rohu hromada liščích kostí, v druhém hromada vlčích kostí a ve třetím sedí lev a šťourá se v zubech.
Morální ponaučení: Nezáleží na tématu diplomky. Nezáleží na tom, jaká data zpracováváš. Záleží na tom, koho máš za konzultanta.
Kvalitě diplomek brání extrémní přetížení školitelů.
Abychom ale byli spravedliví, samotný systém tvorby a vedení diplomových prací je podstatně složitější. Vedoucí diplomových prací na pedagogických fakultách jsou díky obrovskému množství studentů extrémně přetíženi, je zcela běžné, že každý rok vedou školitelé v průměru 10–15 prací (nejsou počítány práce závěrečné) a je tedy jasné, že nemohou věnovat studentům tolik času, kolik by bylo možné např. při poloviční zátěži (a polovičním počtu studentů).
Na druhé straně je třeba říci, že mnoho studentů nechodí své práce konzultovat a odevzdávají produkty, které jejich školitelé v podstatě ani neviděli a se kterými se ve skutečnosti seznámí až těsně před odevzdáním (v lepším případě), v horším pak student práci odevzdá bez vědomí školitele. A bohužel smutnou zkušeností je, že se objevují práce vzniklé v rámci tzv. contract cheatingu, před kterými jsou fakulty v podstatě bezbranné.
Kvalitní diplomka jako nástroj ochrany absolventů
Nesmíme zapomínat na jednu velmi důležitou věc (zde pozdravuji Veroniku Krejčí a děkuji za systematické připomínání tohoto aspektu) – kvalitní diplomová práce je vizitkou studenta a má vliv na jeho budoucnost. Co když za pár let student odejde z učitelství a bude chtít např. zkoušet kariéru politika? Velmi rychle se stane terčem pozornosti novinářů, kteří rychle odhalí, zda jste vysokoškolský titul získali legálně a jakou úroveň měla vaše diplomka. Vzpomeňme na kauzy plagiování diplomek, za které muselo opustit své funkce mnoho vrcholných politiků (včetně ministrů), vzpomeňme na práce ministryně Malé či ministra Krčála, na kvalifikační práce poslance Haška či premiéra Matoviče. Uvědomme si, že diplomová práce je naše vizitka, která bude veřejnosti dostupná desítky let, kdokoli si ji může vyhledat a kriticky posoudit. A může způsobit, že naše slibná kariéra bude velmi rychle zastavena.
Nebojme se vědy a výzkumu, jsou to naši kamarádi!
Velké množství studentů se okamžitě děsí, jakmile se dozví, že by v rámci své diplomové práce měli realizovat výzkum. Ale pokud mají schopného školitele, obvykle rychle zjistí, že to tak těžké není a že lze smysluplně a synergicky propojit vlastní kreativitu (tvorbu smysluplného materiálu do výuky) s výzkumem (např. evaluací materiálu podle stanovených kritérií, nebo alespoň zmapováním jeho potřebnosti). Věda a výzkum jsou naši kamarádi, kteří nám pomáhají a usměrňují nás. Nedělejme tedy z diplomových prací “lepší seminárky”, ale hodnotné, kvalitní práce, které vycházejí z aktuálních vědeckých poznatků a využívají je.
Kamil Kopecký
P. S. Pro jistotu dodávám – text není oficiálním stanoviskem KČJL PdF UP ani PdF UP, tento blog je osobní komunikační platformou. Poznámka: V textu neřeším umělecky orientované diplomky, umění nerozumím, jen ho mám rád. :-)
Comentários