Revize RVP ZV jsou v těchto dnech tématem číslo jedna. K již vydaným názorovým textům a odborným připomínkám přidáváme glosu vedoucí katedry primární pedagogiky PdF UP doc. Dominiky Provázkové Stolinské. Článek přináší důležitý kontext k plánované změně ve výuce anglického jazyka povinně od 1. třídy ZŠ a zdůrazňuje nutnost metodické podpory učitelů a učitelek a nezbytné zohlednění specifik mladšího školního věku ve výuce — již zkrátka nemůže zajistit kdokoliv bez odpovídajícího vzdělání.
14. ledna 2025 představilo MŠMT ČR změny ve vzdělávání deklarované revidovaným RVP ZV. V řadě případů uvádí jejich zdůvodnění, avšak jsou pojímány spíše jako izolované jevy bez dalších souvislostí. Jak náročné změny nás čekají?
V odborné veřejnosti rezonuje celá řada témat. Jedním z nich je výuka anglického jazyka, na jejímž příkladu bych uvedla výše zmíněné pochybnosti či nejasnosti.
Anglický jazyk se na základních školách vyučuje běžně od 3. ročníku, ale jsou školy, které s výukou začínají od 1. třídy. Je to však věcí jejich volby. Nyní se má status tohoto předmětu změnit na povinný od 1. ročníku. Navíc se objevuje požadavek na zvýšení výstupní úrovně (A2/B1) pro všechny žáky základní školy.
Na první pohled se může zdát, že rozšíření počtu let výuky předmětu je podporou pro zvyšování požadované výstupní úrovně, avšak je potřeba zvážit podmínky. Základní škola má spoustu specifik – jedná se o povinné vzdělávání pro všechny, není tedy výběrovým prostředím, uplatňujeme inkluzivní přístup, který umožňuje navštěvovat základní školu žákům s nejrozličnějšími specifickými vzdělávacími potřebami, nově se plánuje velmi důrazná eliminace (až zrušení) odkladů školní docházky atp. Tímto se školní prostředí dynamicky determinuje a zavedení obou (i dalších zde nezmíněných) změn je tedy velkým otazníkem.
Studenti a studentky programu Učitelství pro 1. stupeň ZŠ jsou připravováni na možnost vyučovat angličtinu od 1. ročníku ZŠ v návaznosti na vize a potřeby školy. Ve chvíli změny statusu předmětu anglický jazyk na povinný (od 1. třídy ZŠ) a zavedení požadavku na zvýšení výstupní úrovně však bude muset jistě dojít k zesílení pozornosti na didaktickou a metodickou podporu s ohledem na variantní specifika žáků. To se bude muset samozřejmě promítnout již do stávajících procesů studia jako reakce na tendence a trendy ve vzdělávání. Kroky však s ohledem na stávající akreditační plán budou parciální. Systémově bude nezbytné kroky implementovat do nově připravované akreditace v roce 2028.
Pedagogické fakulty navíc nyní ze strany MŠMT očekávají požadavky na úpravu směrných čísel pro přijímací řízení. Je však důležité si uvědomit, že studium učitelství pro 1. stupeň ZŠ je 5leté. Zde se tedy důrazně promítne časový nesoulad.
Pokud učitel není dostatečně vybaven profesními kompetencemi specifickými pro daný školský stupeň, může velmi negativně ovlivnit žákův rozvoj a ke zvýšení na požadovanou výstupní úroveň stejně nedojde.
Zavedení deklarované povinnosti klade vysoké personální nároky také na základní školy. Na 1. stupni základní školy bývá majoritní strategie, že učitel vyučuje všechny předměty. Domnívám se, že takový zásah do stávajících kompetencí bude opět vyžadovat čas na jejich kvalitní přípravu. Zároveň panuje velká obava, jak zaznívá, aby v prvních dvou třídách nevyučovali učitelé jazyka z jiného školského stupně. 1. stupeň je natolik specifickým prostředím, že to není možné. V edukačním procesu dominuje výchovná složka s důrazným akcentem na vývojová specifika dítěte mladšího školního věku. Je nezbytné přesně znát procesy učení a myšlení v daném období (s respektem k dalším individuálním specifikům) a tomu přizpůsobovat vzdělávací strategie, protože musíme počítat s tím, že dítě vstupuje do vzdělávacího systému s nulovými znalostmi. Pokud učitel není dostatečně vybaven profesními kompetencemi specifickými pro daný školský stupeň, může velmi negativně ovlivnit žákův rozvoj a ke zvýšení na požadovanou výstupní úroveň stejně nedojde.
I zavádění prvního RVP ZV v roce 2007 se neslo v rozporném duchu. Jednalo se o velkou a komplexní změnu celého školského systému i způsobů práce, což učitelé časem pochopili a význam RVP přijali jako prostředek pro vlastní autonomii. Tím bych chtěla akcentovat to, jak flexibilní učitelé a školy obecně jsou. Je však potřeba dobře pochopit deklarované záměry, vytvořit dostatečné podmínky, které v neposlední řadě představují dostatek času a prostor pro odbornou diskusi.
Aby mohly být záměry deklarované v RVP ZV naplňovány, bude klíčová a nezbytná podpora celého pedagogického terénu.
Text: Dominika Provázková Stolinská
Foto: Archiv U21
Comments