Jedním z nejdůležitějších témat těchto dnů je revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV), jehož návrh byl po různých peripetiích, mediálních přestřelkách, kontroverzích v pracovních skupinách a také se značným zpožděním zveřejněn Národním pedagogickým institutem a nabídnut k veřejné konzultaci. Proces veřejného připomínkování probíhá od 2. dubna 2024 do 31. května 2024 a týká se předškolního a základního vzdělávání.
Připomeňme, že RVP ZV je závazným dokumentem pro obor vzdělání základní škola. Je realizován na 1. stupni (1. až 5. ročník) a na 2. stupni (6. až 9. ročník) základních škol a v odpovídajících ročnících víceletých středních škol. Úspěšným absolvováním tohoto vzdělávacího programu na základní škole nebo na nižším stupni víceletých středních škol získává žák základní vzdělání. Současně žák naplňuje povinnou školní docházku.
Tvůrci slibovali, že nové kurikulum bude odlehčené, stručné, přehledné, srozumitelné. Je tomu skutečně tak?
Diskutovaný dokument vycházející z Hlavních směrů revize RVP významně ovlivní nejen každodenní práci učitelek a učitelů, ale promítne se doslova do života celé společnosti. Jde o klíčový dokument celého vzdělávacího systému v České republice, bylo by proto žádoucí, aby došlo ke konsenzu důležitých aktérů včetně učitelů a učitelek, tak aby dokument přijali za svůj, spatřovali v něm smysl a přínos – a pracovali s ním ve své praxi. Přestože se koordinátoři tvorby nového kurikula snaží celý proces jeho tvorby pojmout co nejvíce participativně, hledání konsenzu se ukazuje jako velmi obtížné. Jak lze očekávat, do hry vstupují zájmy různých skupin a o výsledku ne vždy rozhoduje hlas učitelské veřejnosti, pedagogických organizací a odborníků. Je také potřeba dodat, že aktuálně platné kurikulum neobsahuje vyloženě zastaralé pasáže, ba naopak jej lze hodnotit jako stále moderní a aktuální – problémem je spíše jeho implementace, k níž na mnoha školách do dneška nedošlo. Otázka tedy stojí mimo jiné takto: přináší nový návrh RVP ZV změnu k lepšímu? Je nově navržené kurikulum lepší než to současné? Poučí se decizní sféra z nezdarů provázejících zavádění předešlé reformy do praxe? Nebude nové RVP ZV jen zdrojem další deziluze učitelské veřejnosti? Tvůrci slibovali, že nové kurikulum bude odlehčené, stručné, přehledné, srozumitelné. Je tomu skutečně tak?
Také o těchto otázkách debatovali učitelé a odborníci na konferenci Jaké chceme kurikulum pro 21. století, jež se uskutečnila 10. května 2024 na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Konferenci uspořádala fakulta spolu s Koalicí mezioborových pedagogických asociací a skupin KOMPAS, jež sdružuje několik desítek pedagogických subjektů. Mezi nimi nechybí Jednota českých matematiků a fyziků, Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd, Asociace učitelů dějepisu České republiky, Česká společnost chemická, Česká geografická společnost nebo Společnost učitelů českého jazyka a literatury a další významné subjekty zastupující učitele a učitelky.
Cílem debaty učitelské a další odborné veřejnosti byla výměna názorů na předložený návrh kurikula a formulace připomínek, jež budou poskytnuty Národnímu pedagogickému institutu. Jako přednášející vystoupili významní odborníci a odbornice, pedagogové, oboroví didaktici a didaktičky, stejně jako oficiální zástupci učitelských organizací.
Zahájení konference se ujala Petra Šobáňová a Radka Dofková, proděkanky hostitelské PdF UP, a dále Milan Motl a Martin Rusek, mluvčí koalice KOMPAS.
V době hybridních hrozeb a v situaci, kdy mladí lidé žijí doslova obklopeni digitálními médii, nové kurikulum poskytuje mediálnímu vzdělávání dokonce menší prostor než kurikulum vzniklé ještě před expanzí digitálního on-line světa.
Mezi příspěvky nechybělo téma mediální výchovy (vystoupil Mgr. Dominik Voráč, který zastoupil původně avizovaného prof. Mgr. Kamila Kopeckého, Ph.D., oba z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a její katedry českého jazyka), jejíž fragmentarizovaná a nedostatečná podoba v novém návrhu byla podrobena kritice. V době hybridních hrozeb a v situaci, kdy mladí lidé žijí doslova obklopeni digitálními médii, nové kurikulum poskytuje mediálnímu vzdělávání dokonce menší prostor než kurikulum vzniklé ještě před expanzí digitálního on-line světa. Zánik tohoto průřezového tématu v samostatné podobě je nepřijatelným a bude-li takto návrh RVP ZV přijat, zhorší se stav mediální gramotnosti v České republice.
Ve fyzice se podařilo připravit konsenzuální podobu kurikula – mimo jiné proto, že průběžně docházelo ke konzultacím s učiteli v praxi.
O pojetí vzdělávacího oboru chemie v nově navrženém RVP ZV a snahách propojit výuku chemie s běžným životem a zkušenostmi žáků pohovořil oborový didaktik doc. PhDr. Martin Rusek, Ph.D., z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, vedoucí její katedry chemie a didaktiky chemie. RNDr. Věra Koudelková, Ph.D., z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a její katedry didaktiky fyziky prezentovala pojetí vzdělávacího oboru fyzika a snad jako jediná konstatovala, že se v rámci oboru podařilo připravit konsenzuální podobu kurikula – mimo jiné proto, že průběžně docházelo ke konzultacím s učiteli v praxi a zvnějšku nebyl narušován proces hledání optimální podoby nového vzdělávacího obsahu fyziky.
O pojetí vzdělávacího oboru matematika v nově navrženém RVP ZV – ale i o pohledu studujících a možnostech a výzvách pregraduální přípravy učitelů matematiky – promluvila oborová didaktička a proděkanka pro studium PdF UP doc. PhDr. Radka Dofková, Ph.D., jež je zároveň vedoucí katedry matematiky PdF UP.
Na potenciál umění a kultury snižovat sociální nerovnosti a vyrovnávat šance různých marginalizovaných skupin upozornila ve svém příspěvku doc. PhDr. Marie Fulková, Ph.D., z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a její katedry výtvarné výchovy. Příspěvek s názvem Kultura, vzdělání a sociální nerovnosti – problematika ztíženého přístupu ke kultuře, sociální podmíněnosti přístupu ke vzdělání, umění a kultuře nabídl k úvaze a porovnání data z aktuálně provedených studií mezinárodního projektu Horizon AMASS (2021–23) a výzkumu týmu Edinburské univerzity (2020).
Kromě mediální výchovy si značnou kritiku vysloužilo pojetí vzdělávací oblasti Umění a kultura. PhDr. Milan Motl, Ph.D., předseda Asociace učitelů hudební výchovy a pedagog působící na Vyšší odborné škole pedagogické a Střední pedagogické škole Litomyšl, představil pojetí vzdělávacího oboru hudební výchova – a vyslovil kritický komentář ke snahám eliminovat hudební výchovu v základním vzdělávání.
Aktéři HV a VV došli totiž k závěru, že namísto hledání konsenzu a realizovatelné podoby kurikula zde rozhodují partikulární zájmy a politický lobbing.
Připomeňme, že právě dění v pracovní skupině vzdělávací oblasti Umění a kultura bylo zdrojem kontroverzí od samého počátku. Namísto revize a modernizace obsahů výtvarné a hudební výchovy se bez ohlášení, konsenzu a dalších logických návazných kroků (např. garance rozšíření časové dotace v rámcovém učebním plánu) stávající dva obory rozšířily na celkem pět oborů (přidány byly doposud doplňující vzdělávací obory dramatická výchova, filmová/audiovizuální výchova, taneční a pohybová výchova). Pracovní skupina se postupně rozpadla, došlo k rozsáhlé petiční akci za zachování VV a HV (jen z pracovních návrhů koncepce totiž obsahoval návrh na volitelnost oborů, takže by žáci v pětiletém cyklu absolvovali pouze dva z pěti oborů) a zablokování dialogu. Aktéři HV a VV došli totiž k závěru, že namísto hledání konsenzu a realizovatelné podoby kurikula zde rozhodují partikulární zájmy a politický lobbing.
V Hlavních směrech bylo přitom doporučeno zachovat dosavadní půdorys vzdělávacích oborů, očekávalo se tedy zachování stávajících vzdělávacích oborů hudební a výtvarné výchovy a jejich inovace spočívající např. v integraci digitálních médií do stávajících tvůrčích postupů. Předložený návrh RVP ZV zavádí podivný slepenec v podobě „Výtvarné a filmové výchovy“ a „Hudební, taneční a dramatické výchovy“. Milan Motl konstatoval, že obsahy hudební výchovy jsou v návrhu zcela marginalizovány, fakticky tak dochází k eliminaci hudební výchovy, rozkladu její struktury a nepřijatelné redukci jejích základních složek.
O pojetí vzdělávacího oboru výtvarná výchova v nově navrženém RVP ZV a o tom, proč je špatně zavádět do kurikula uměle vzniklé „obory“, hovořila ve svém analytickém příspěvku doc. Mgr. Petra Šobáňová, Ph.D., proděkanka pro vnější vztahy a inovace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, oborová didaktička katedry výtvarné výchovy a místopředsedkyně České sekce Mezinárodní společnosti pro výchovu uměním. Upozornila na zjevné nedostatky předloženého dokumentu a nastínila, jaká by měla být cesta inovací pohledem oborové didaktiky a praxe výtvarné výchovy. Kritice podrobila fakt, že nové kurikulum nepracuje s konceptem vizuální gramotnosti, že mu chybí jednotící koncepce a soudržnost nebo že úplně opomíjí zcela aktuální a do budoucna vlivné fenomény, jako je virtuální realita, umělá inteligence nebo vizuální komunikace na sociálních a dalších on-line médiích.
V navrženém pojetí dějepisu dominují témata vycházející např. z genderové či postkoloniální perspektivy, absentuje ale vyjádření základní dějepisné gramotnosti, bez níž o daných tématech nelze ve výuce diskutovat.
Kriticky k novému kurikulu vyzníval rovněž příspěvek Mgr. Pavla Martinovského, předsedy Asociace učitelů dějepisu ČR. V navrženém pojetí vzdělávacího oboru dějepis podle něj dominují témata vycházející např. z genderové či postkoloniální perspektivy, absentuje ale vyjádření základní dějepisné gramotnosti, bez níž o daných tématech nelze ve výuce diskutovat. „Dějiny se odehrávají v čase, jejich výuka by měla vycházet z chronologického přehledu. Nový RVP chronologické řazení událostí pomíjí a místo toho přináší několik témat, která jsou spíše vhodná jako průřezová témata a mohla by sloužit k propojování jednotlivých vzdělávacích oborů,“ doplnil svůj kritický komentář představitel učitelské organizace.
Sled příspěvků doprovázených diskusí účastníků uzavřela doc. Mgr. Michaela Hřivnová, Ph.D., z katedry antropologie a zdravovědy PdF UP. Nabídla reflexi pojetí vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví a bezpečí a kriticky se vyjádřila k tomu, že některé nově zavedené a akcentované pojmy (např. well-being nebo duševní zdraví) nejsou zasazeny do celkového pojetí zdraví.
Duševní zdraví nelze posilovat bez potenciálu fyzického a sociálního zdraví.
Duševní zdraví totiž podle této odbornice – ale i podle relevantních dokumentů mezinárodních organizací a poznatků vědy – nelze posilovat bez potenciálu fyzického a sociálního zdraví; stejně to platí i naopak. V příspěvku zazněl apel na zavedení kompetence k podpoře zdraví (jako preventivně zdravotní kompetence), jejíž rozvíjení má důležitost nejen v osobním, ale také v celospolečenském rozměru. Michaela Hřivnová vybídla auditorium k diskusi o tom, zda je v kurikulu pro 21. století dostatečný prostor pro holistické pojetí zdraví a vnímání jedince v biopsychosociálním kontextu. Varovně vyznělo konstatování, že úroveň zdravotní gramotnosti v ČR je neadekvátní a problematická.
Samotný fakt, že se jedná o on-line dokument s množstvím hyperlinků, ještě nezajistí přehlednost a slibovanou jednoduchost a praktičnost RVP ZV.
Několik desítek shromážděných hostů konference živě debatovalo o zmíněných, ale i dalších aspektech nového kurikulárního dokumentu. Diskutující vyslovili přání, aby byl nový kurikulární dokument kvalitní a srozumitelný. Prozatím je nejen obsažnější než ten předešlý, ale působí nepřehledně. Samotný fakt, že se jedná o on-line dokument s množstvím hyperlinků, ještě nezajistí přehlednost a slibovanou jednoduchost a praktičnost. Debatu ztěžuje rovněž fakt, že dosud nejsou k dispozici modelové ŠVP, takže způsob naplňování kompetencí nemusí být učitelské veřejnosti zřejmý. Diskutující na druhou stranu ocenili pozornost věnovanou kultuře školy, formativnímu hodnocení nebo klimatu školy; podpořili také snahu o redukci vzdělávacího obsahu a orientaci na praktické výstupy učení. Výsledky debaty budou využity během veřejného připomínkování RVP ZV.
Setkání učitelů, odborníků a zástupců pedagogických organizací zakončila prohlídka prostor historické budovy Uměleckého centra UP (budovy někdejšího jezuitského konviktu) a ateliérů hostitelské katedry výtvarné výchovy PdF UP.
Dodejme, že veřejné připomínkování nově navrženého Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání stále probíhá (zde). Dokument přináší celou řadu změn, ať již pozitivních, tak problematických. Mnohé z problematických aspektů navrženého kurikula, o nichž mimo jiné hovořili vystupující, je možné odstranit nebo zohlednit ve finálních úpravách. Všem zúčastněným proto děkujeme za jejich analýzy a podněty k debatě a veřejnost i oborové organizace a oborovědidaktická pracoviště vyzýváme k připomínkování dokumentu, jeho podoba ovlivní budoucnost žáků a žákyň českých škol, ale i pregraduální přípravu učitelů a učitelek pro základní školy.
Text: redakce U21 s využitím podkladů organizátorek konference
Foto: Alžběta Gregorová