Jak přechod na online výuku zvládlo české školství? O tom, jaká s touto změnou vyvstala bezpečnostní i učitelská rizika a jak na tato rizika umí reagovat učitelé, hovořil Kamil Kopecký, vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty UP v rozhovoru, který poskytl magazínu vysokých škol Universitas.
Podle Kamila Kopeckého problém spočíval už v tom, že nebyly dodržovány základní bezpečnostní standardy, k nimž patří například silné heslo. Často se stávalo, že podle názvu účtu nebylo možné odhalit majitele, sdílelo se i nadměrné množství záznamů z hodin, které obsahovaly osobní údaje dětí. Objevilo se i nové takzvané elektronické zlobení – snaha žáků a žákyň se i v online výuce pobavit, rozbít monotónnost hodiny, otestovat hranice.
„České školství je velmi diverzifikované. Mezi jednotlivými školami jsou často až propastné rozdíly. Proto se i zásadně liší způsoby, jak se s přechodem na distanční vzdělávání – především pak s omezeními spojenými s první vlnou pandemie – vyrovnaly. Některým se podařilo rychle spustit e-learningové vzdělávání, velká část škol však zůstala u prostého týdenního zadávání úkolů, které pak jejich žáci samostatně plnili – často s aktivní spoluúčastí rodičů. V druhé pandemické vlně již byla situace lepší a ve větší části škol začala fungovat jednotná vzdělávací prostředí. Z pohledu technologie se školství přechod podařil. Co však pokulhávalo a stále pokulhává, jsou pedagogické aspekty online výuky. Přestože ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo doporučení, jak online vzdělávání realizovat, řada škol se těmito doporučeními neřídila. Například běžný rozvrh nahrazovala online synchronními hodinami, a to zcela v rozporu se zásadami pro distanční vzdělávání,“ uvedl v rozhovoru Kamil Kopecký, vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace pedagogické fakulty a zároveň vedoucí tamního projektu E-Bezpečí.
Kamil Kopecký se na Univerzitě Palackého zaměřuje na prevenci nebezpečného chování spojeného s využíváním informačních a komunikačních technologií. Věnuje se zejména kyberšikaně, kybernetickému groomingu, kybernetickému pronásledování, online vydírání s využitím intimních materiálů (tzv. sextortion), hoaxům, fake news a dalšímu spamu, sextingu, metodám sociálního inženýrství, problematice sdílení osobních informací prostřednictvím sociálních sítí a dalším nebezpečným komunikačním technikám. Získal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole za rok 2020 (psali jsme ZDE). Celý rozhovor je dostupný ZDE. Na vydávání magazínu vysokých škol Universitas se podílí i Univerzita Palackého.
Text i foto Milada Křížková Hronová
Comments