Umělá inteligence se stává fenoménem ovlivňujícím lidskou společnost nejen v zahraničí, ale i v České republice. Aby se dostala do širšího povědomí populace, pořádá Česká AI platforma Dny AI, kde formou přednášek popularizuje možnosti využití umělé inteligence v různých oborech lidské praxe.
Třetí ročník akce Dny AI zaštítil prezident České republiky Petr Pavel, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra a hlavní město Praha. Akce Dny AI se konala ve městech jako je Praha, Ostrava nebo Olomouc, ale také i v menších městech jako je Jeseník, Šumperk nebo Valašské Klobouky v období od 13. do 27. října 2024. Široká veřejnost měla možnost navštívit přednášky jako Implementace a využití AI nejen v právním prostředí, AI 4 EDU a Haló, tady AI, můžu s Vámi do třídy?
Účastníci si také mohli klást otázku: „Zničí AI naši civilizaci?“ a hledat na ní odpověď s Dominikem Voráčem z Univerzity Palackého v Olomouci. Přednáška o AI a naší civilizaci se konala v pondělí 14. října 2024 v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě a skládala se ze dvou dílčích částí. První byla zaměřena na filozofickou stránku věci a druhá se věnovala konkrétnímu využití AI a jejím rizikům.
V první filozofické části hledali účastníci přednášky odpovědi na otázku, zda umělá inteligence způsobí zánik lidské civilizace. Jak přednášející uvedl, odpovědět na ni nedokážou zatím ani experti, ani její vývojáři. Dalo by se uvažovat nad tím, že umělá inteligence bude pro lidstvo hrozbou v tom případě, pokud ji bude používat nevhodně. Je třeba nahlédnout na problém evolučně. Druh, který byl evolučně pozadu, nahradil či vytlačil jiný druh. Pokud tedy lidé budou používat umělou inteligenci v nadměrném množství, může dojít ke snížení lidské inteligence a následně k nahrazení druhu lidské populace dokonalejším druhem anorganického života – obecnou umělou inteligencí.
Posluchači se dozvěděli, jaký je rozdíl mezi umělou inteligencí (AI) a obecnou umělou inteligencí (AGI). AGI je typ AI, který je schopen se sám učit, analyzovat nové situace a následně je vyřešit.
Posluchači se dozvěděli, jaký je rozdíl mezi umělou inteligencí (AI) a obecnou umělou inteligencí (AGI). AGI je typ AI, který je schopen se sám učit, analyzovat nové situace a následně je vyřešit. Dokáže plnit intelektuální úkoly, stejně jako člověk. Do budoucna by AGI mohla přinést například řešení klimatické krize a dalších globálních problémů. Vývoj obecné umělé inteligence je stále v počátcích. Experti se domnívají, že k jejímu úplnému vzniku může dojít v nejbližších letech, nebo dokonce nikdy. V současné době umělá inteligence potřebuje data, na kterých se může trénovat, kdežto obecná umělá inteligence by fungovala bez předchozího trénování.
Ve druhé části věnoval Dominik Voráč pozornost rizikům, kdy přirovnával umělou inteligenci k noži. Nožem si můžeme ukrojit a namazat chléb, ale také jím můžeme vyhrožovat i ublížit. Toto přirovnání bylo vysvětleno na praktických příkladech. Existují aplikace AI, které mohou sloužit ke generování obrázků, textů, ale i hlasu člověka. Obezřetnost je na místě, protože tyto aplikace mohou být zneužity k šíření a tvorbě podvodných zpráv i dezinformací. Zmíněny byly i konkrétní příklady generalizace, kdy AI algoritmus, který používala firma Amazon při výběru potenciálních zaměstnanců, upřednostňoval muže. Dále bylo poukázáno na využívání umělé inteligence ve vzdělávání, v té chvíli přednáška plynule přešla k diskuzi o tom, jak poznat produkty umělé inteligence. Posluchači si na svých mobilních telefonech mohli vyzkoušet práci umělé inteligence s jejich vlastní fotografií.
Na závěr můžeme uvést, že účastníci se v rámci diskuze shodli na tom, co umělá inteligence dokáže. Má velký potenciál pro rozvoj pokroku lidstva nejen ve vzdělávání, ale napříč všemi obory. Je však velmi důležité, abychom k ní přistupovali zodpovědně a byli si vědomi všech rizik, která lidstvu může AI přinést.
Petra Hrdinová
Komentar