ARPOK je vzdělávací organizace, která byla založena Univerzitou Palackého v Olomouci 13. září 2004. Věnuje se globálnímu vzdělávání a pomáhá školám začleňovat globální témata do výuky. Více ke vzniku ARPOKu, jeho aktivitám i cílům nám v dnešním rozhovoru prozradila ředitelka organizace Lenka Pánková!
Můžete představit organizaci podrobněji? Co je cílem organizace? Co nabízí školám, učitelům?
Naším cílem je vytvářet Aktivní, Respektující a Otevřenou společnost, která vnímá Propojenost a Komplexnost světa. Dosáhnout toho chceme prostřednictvím globálního vzdělávání. Je to běh na dlouhou trať, ale jsme přesvědčení, že to má smysl. Chceme žít ve společnosti, kde se cítíme dobře, kde jsou lidé ohleduplní a nebojí se udělat něco pro druhé.
Od roku 2004 přinášíme do škol aktuální témata dnešního světa (migrace, chudoba, klimatická změna, odpovědná spotřeba aj.). Realizujeme výukové programy a projektové dny pro žáky. Pro pedagogy nabízíme různé formy vzdělávání a metodické materiály. Jsme zapojení do programu Světová škola. Založili jsme Klub globálního vzdělávání.
Proč se věnujete globálnímu vzdělávání?
Globální vzdělávání hledá odpovědi na nesnadné otázky. K tomu, abychom mohli jít ráno do práce nebo do školy, potřebujeme celý svět. Naše oblečení se většinou šije v Číně nebo Bangladéši. Dopravní prostředek, kterým na cestu použijeme, je poháněn ropou z Blízkého východu. Čaj, který jsme pili k snídani, byl z Indie, Keni nebo možná z Vietnamu. Tyto informace jsou pro nás důležité, protože jakmile se dnes stane něco na jednom konci světa, projeví se to často i na konci druhém, a to velmi rychle. Pro konkrétní příklady nemusíme chodit daleko.
V posledních dvou letech jsme si propojenost světa zažili na vlastní kůži v těch ne úplně příjemných stránkách. Pandemie covidu ukázala jednak propojenost obchodní, také ukázala vliv činnosti člověka na životní prostředí, naučila nás respektu (a bohužel občas posílila i nenávist) a také nás naučila najít sílu pomoci. Válka na Ukrajině přinesla obyvatelům ČR přímou zkušenost s migrací, kterou mnozí z nás vnímali jako problém někde hodně daleko, a také ale ukázala, že pomoc a solidarita nejsou jen prázdná slova.
Žáci ve školách, učitelé, ale i široká veřejnost jsou „zavaleni“ informacemi z médií, ze kterých se však dozvídáme jen málo o tom, jaký dopad má naše chování na lidi žijící na druhé straně planety.
Dnešní svět je propojený jako jedna velká pavučina. Je proto důležité se v něm umět zorientovat a dělat informovaná rozhodnutí. Žáci ve školách, učitelé, ale i široká veřejnost jsou „zavaleni“ informacemi z médií, ze kterých se však dozvídáme jen málo o tom, jaký dopad má naše chování na lidi žijící na druhé straně planety. Existuje však mnoho cest, jak žít odpovědně a šetrně ve vztahu k lidem i okolnímu prostředí. Chceme, aby se na českých školách vyučovala aktuální témata a také aby se diskutovaly důsledky našeho jednání. A tou cestou pro nás je právě globální vzdělávání.
Jak se během činnosti organizace rozšiřovalo portfolio aktivit? Jak vypadal ARPOK na začátku a jak vypadá teď? Co se změnilo?
ARPOK se od svého vzniku věnuje globálnímu vzdělávání, které bylo v ČR v roce 2004 v plenkách. První materiál o tom, co je globální vzdělávání, vydala organizace Člověk v tísni v roce 2004. Takže by se dalo říci, jak je stará organizace ARPOK, tak je staré samotné globální vzdělávání v ČR.
A jak to bylo od začátku? Nejprve jsme nabízeli „pouze“ pět výukových programů pro 2. stupeň ZŠ a SŠ, se kterými jsme jezdili do škol v Olomouci a okolí. Jednalo se o praktické devadesátiminutové dílny s tématy, jako je chudoba, globální problémy, migrace, světový obchod, rozvojová spolupráce a humanitární pomoc. Kromě témat přinášely do škol také tehdy ne úplně běžné metody výuky, jako brainstorming, práci ve skupinách, simulační hry aj. Nutno podotknout, že v té době se u nás také začínalo učit podle nových RVP a naše aktivity spadaly do průřezového tématu VMEGS.
Postupně se začalo portfolio akcí pro školy rozšiřovat. Přidali jsme další výukové programy, začali nabízet semináře pro pedagogy ve spolupráci s externími lektory.
Od roku 2007 jsme činnost začali zaměřovat na vlastní tvorbu aktivit a pustili jsme se do tvorby metodik pro učitelky a učitele. Protože jsme chtěli, aby se více měnil způsob výuky na školách a aby učitelé měli nástroje pro to, aby globální vzdělávání začleňovali do své výuky sami. Semináře jsme si už lektorovali sami.
Od té doby jsme vytvořili přes 30 metodických publikací. Lekce stavíme na konstruktivistickém modelu E-U-R a využíváme metod RWCT. Stále přinášíme vyučujícím nové lekce, jak témata uchopit pomocí metod podporujících spolupráci a rozvíjejících kritické myšlení. Dává nám smysl toto pomocí lekcí rozvíjet, protože měkké dovednosti mladá generace ve své dospělosti využije.
A co se změnilo? Svět se zrychlil, školy jsou zahlcené různými projekty a ve snaze nabídnout žákům to nejlepší dělají spousty věcí a jedou na doraz. Ale to se netýká jen globálního vzdělávání.
Co vnímám jako změnu z pohledu naší práce? To, že jsou zde školy a učitelé, kteří berou globální témata jako součást svého předmětu a pracují s nimi průběžně. Zařazují moderní formy výuky, diskutují s žáky, realizují s nimi projekty. A mám radost, když vidím, že jim v tom pomáhají naše materiály.
Snažíme se nabízet lekce vyučujícím různých předmětů, dříve jsme spolupracovali hlavně s vyučujícími občanské výchovy či základů společenských věd. Dneska připravujeme materiály pro další předměty a snažíme se tím školám ukazovat cesty, které rozvíjí spolupráci mezi pedagogy a mohou tak uplatňovat mezipředmětové vazby.
A co se změnilo přímo v naší práci? Postupně jsme se etablovali jako organizace, která připravuje pedagogům kvalitní materiály, které šetří čas a umožní jim efektivně začlenit témata, která nejsou úplně jednoduchá.
Snažíme se nabízet lekce vyučujícím různých předmětů, dříve jsme spolupracovali hlavně s vyučujícími občanské výchovy či základů společenských věd. Dneska připravujeme materiály pro další předměty a snažíme se tím školám ukazovat cesty, které rozvíjí spolupráci mezi pedagogy v rámci školy a mohou tak uplatňovat mezipředmětové vazby.
Co všechno školám nabízíte v roce 2024?
V portfoliu naší činnosti zůstaly výukové programy i tematické dny (samozřejmě se za těch 20 let obsah, témata i metody obměnily). Je to sice minoritní část naší práce, ale děláme ji proto, že je po nich stále poptávka a vyučující je stále využívají. Například pokud se sami na téma necítí nebo chtějí, aby žáky programem provedl někdo jiný než oni. Zároveň je pro nás důležité být stále v kontaktu s mladými lidmi. Protože když potom vytváříme lekce do nových metodik, umíme se vžít do toho, jak mladí lidé mohou reagovat na danou lekci, metodu aj. Výukové programy a projektové dny nabízíme pro děti v MŠ, žáky v ZŠ i SŠ.
Spolupracujeme i s univerzitními studenty, resp. s vyučujícími didaktik. Na základě dlouhodobé spolupráce ukazujeme v rámci jednotlivých vstupů do různých předmětů naši práci a konkrétní materiály či lekce, které mohou studentky a studenti využít či se jimi inspirovat na svých pedagogických praxích.
Největší cílovou skupinu tvoří učitelky a učitelé. Pro ně vytvoříme metodické materiály, které mohou využít v různých předmětech. V posledních letech propojujeme globální témata i s rozvojem čtenářství, a to za pomoci beletristických knih. Jednu metodiku s 10 lekcemi na témata, jako jsou lidská práva, životní prostředí, gender, migrace a klima, začleňující beletristické texty z různých dětských či young adult knížek právě tvoříme a vyjde na přelomu roku. Jak pracovat s lekcemi v metodikách představujeme vždy na seminářích či webinářích.
Letos jsme desátým rokem uspořádali konferenci Učíme o globálních souvislostech – jednodenní akci pro zhruba 60 zájemců z řad vyučujících či dalších vzdělavatelů, která přináší inspiraci v podobě přednášek i workshopů k začleňování globálních témat. Je neuvěřitelné vidět, jak z akce odcházejí účastníci nabití energií a chutí se globálnímu vzdělávání věnovat. To je vždy radost pohledět.
Dlouhodobě se zapojujeme do evropského Týdne globálního vzdělávání, do kterého již od roku 2014 přispíváme konferencí pro žáky, dříve v prezenční formě, nyní (díky covidu) v online formě. Konference vždy nabízí zajímavé hosty a témata, letos je to „Jak Češi přispívají k lepšímu světu?“. Hosté online konference představí, jak oni sami pomáhají v zahraničí, co je k tomu vede a vysvětlí, jak se mohou zapojit i samotní žáci. Pozvali jsme Arthura F. Sniegona z organizace Save-Elephants a Věru Exnerovou z organizace Člověk v tísni.
A také jsme i nadále (již od roku 2013) partnerem programu Světová škola. Tento program umožní školám se komplexně zabývat globálními tématy nejen ve výuce, ale i v životě uvnitř školy i mimo ni. Nedílnou součástí programu jsou totiž místní akce, které pořádají společně žákovské týmy se svými vyučujícími, a tak se více jak 10 let kocháme akcemi, jako je faritrade kavárna, běh pro zdraví, dobropečení, projektový den pro žáky jiných škol, knižní swap a mnohé jiné. Světových škol je dnes v ČR již 137 a kromě ARPOKu se o ně stará nositel programu Člověk v tísni a také ADRA. Na konci školního roku, když oceňujeme titulem „Světová škola“ nové školy, si vždycky říkám: „Ano, toto má smysl.“
V loňském roce jsme otevřeli Klub globálního vzdělávání, což je neformální prostor pro pedagogy, lektory, vzdělavatele a fanoušky globálního vzdělávání, ve kterém mají prostor sdílet svoje zkušenosti s metodami, lekcemi, získávají podporu a nové podněty a rozšiřují si obzory. Zrovna v těchto dnech slaví Klub své první narozeniny a já mu přeju hodně aktivních členů a členek, kteří se společně s námi budou těšit z dobré společnosti a zábavy při zkoumání toho, jak na globální témata ve škole.
Spolupracujete i se zahraničím. Jak?
Ano, spolupracujeme. Je pro nás hodně důležité vidět a inspirovat se tím, co se děje v ostatních evropských státech. I přes to, že máme rozdílné vzdělávací systémy, tak je dobré vidět, jaké cesty naši partneři volí v tom, aby se globální vzdělávání stalo přirozenou součástí běžného vzdělávání na školách.
Výše zmiňovaný Klub globálního vzdělávání je výsledkem mezinárodního projektu. Původní myšlenka Klubu vznikla před lety ve slovinské organizaci Humanitas, která za tento nápad získala v roce 2018 ocenění GENE Global Education Innovation Award.
V předchozích letech jsme za pomoci evropských projektů mohli přinést do ČR materiály do předmětů, jako je matematika či český jazyk, ale i geohistorickou učebnici Světové dějiny lidstva.
Nyní se snažíme v mezinárodním projektu It’s global education time nabídnout čtyři globální témata s kompletními východisky a vzdělávacími cíli. A pro ně chystáme lekce, které si mohou vyučující sami dle svých potřeb skládat práva na základě východisek tématu. Jde nám hlavně o to, aby se témata (mezinárodní nerovnosti, migrace, gender a klimatická změna) zařazovala do výuky koncepčně a průběžně. Propojovat budeme s největší pravděpodobností opět se čtenářskou gramotností. Jsme teprve na začátku, ale už se těším na první výsledky naší práce.
Co vnímáte jako úspěch ARPOKu?
Pro mě je největší úspěch to, že vidím, že děláme svou práci dobře – učitelé a učitelky se k nám vrací, přicházejí i noví a vidím, že o materiály je zájem. Musím říct, že pro ARPOK vždy pracovali a pracují srdcaři, a za to všem bývalým i současným patří velký dík.
Jak se mohou zájemci dozvědět o vaší činnosti? Hlavní komunikační kanály jsou pro nás webové stránky a facebookový profil. Informace o nás a dalších organizacích věnujících se globálními vzdělávání najdete na webu www.globalnivzdelavani.cz.
Pro mě je největší úspěch to, že vidím, že děláme svou práci dobře – učitelé a učitelky se k nám vrací, přicházejí i noví a vidím, že o materiály je zájem.
V posledních letech se o nás dozvídají zájemci tak, že jim nás někdo doporučí, a to mne vždy velice potěší. Děkuji.
Co nabízíte pro studenty učitelství? Jak mohou budoucí učitelé díky vám vzdělávat?
Jak jsem uvedla výše, studentky a studenti učitelství si mohou začít v rámci běžné výuky vstup ARPOKu s ukázkami metodik, či metod globálního vzdělávání. Bohužel je to ale jen taková drobná ochutnávka.
Zájemci se mohou stát lektorkami a lektory našich výukových programů a projektových dnů. Pro náš lektorský tým zajišťujeme různá praktická školení, např. nenásilné komunikace nebo reflektivní setkání pomocí Bálintovy metody. Myslím, že je to dobrý způsob, jak budoucí učitelky a učitelé získají více praxe ještě než začnou sami učit.
V neposlední řadě vedu jako externistka předmět Globální výchova na katedře biologie PdF UP, který se věnuje tématům, ale i metodám globálního vzdělávání. Je určen pro všechny zájemce, učitelský obor není důležitý. Kurz je veden hodně prakticky, zkouším se studentkami a studenty lekce, které mohou sami se výuce využít.
V neposlední řadě bychom letos chtěli navázat bližší spolupráci s olomouckým spolkem Otevřeno, snad se to podaří.
Jak jste se k práci v ARPOKu dostala?
Byla to trošku i náhoda. V roce 2003 jsem začala studovat nový obor Mezinárodní rozvojová studia, protože mě bavil zeměpis a jazyky a také jsem chtěla poznávat svět. Už v prvním ročníku jsem si říkala, že obor je sice zajímavý, ale že si nejsem úplně jistá, zda chci dlouhodobě žít v nějaké rozvojové zemi a pomáhat tam, a také jsem rozhodně nechtěla být úřednicí na nějakém ministerstvu. Když jsem byla ve 2. ročníku, vznikl ARPOK a vidím to jako dnes… Šla jsem s kamarádkou Evou po schodech na fakultě a řekly jsme si, že se půjdeme se zeptat, o co jde, co znamená globální rozvojové vzdělávání. Zjistila jsem, že by to mohlo být zajímavé, absolvovala jsem lektorská školení a došlo mi, že ke vzdělávání a učitelství jsem tíhla už od mala. A že to tedy bude nejspíš moje cesta. Postupně jsem se od výukových programů pro žáky, dostala k vytváření vzdělávacím materiálům až k lektorování akcí pro učitele. To dělám dodnes.
Co vás na ni baví?
Už od samého začátku práce v ARPOKu mne baví hledat nové cesty pro začleňování globálních témat do výuky, a hlavně ukazovat vyučujícím, jak na to. V poslední době mě těší, že můžu globální témata hledat v beletristických knihách a vymýšlet nové lekce, které pomohou učitelkám a učitelům šetřit čas.
A v neposlední řadě mě baví, že mám kolem sebe lidi (ať už kolegyně, lektorky a lektory, učitelky a učitele a další podporovatele), kteří pomáhají tvořit historii ARPOKu s nadšením a vírou, že to má smysl. Děkuji!
Zpracováno redakcí U21
Foto: archiv Lenky Pánkové
Comentarios