Blogy těch, kteří vystoupili z davu a mění svět vzdělávání
Názory, zkušenosti & články lidí z praxe, učitelů, osobností z různých oborů, studentek a studentů
V této části našeho portálu najdete přehled všech našich blogů; poklepáním na obrázek se dostanete ke stránce s články konkrétního bloggera. Příspěvky bloggerů vyjadřují osobní zkušenosti a názory autorů, nikoliv oficiální postoj redakce portálu.
Využijte možnosti komentářů pod články, ptejte se, diskutujte, inspirujte se!
Osobnosti a jejich pohled na svět vzdělávání
Filip Auinger
Vystudoval biochemii a genetiku, profesně se věnoval inovačním projektům nebo koordinaci výzkumných projektů. Vedl tým zajišťující vývoj nových produktů a získal zkušenosti v komerčním sektoru. Nyní pracuje jako business developer a pomáhá vědeckým výstupům k tržnímu úspěchu. O totéž se pokouší také na pedagogické fakultě, kde je pro mnohé komercializace nebo společenský dopad vědy „the bad guy’s goodwill“. Snaží se změnit negativní vnímání komercializace a pomáhá výsledkům vědců a pedagogů prorazit do světa. Bloguje, aby vysvětlil, proč bychom se neměli marketingu a komercializace štítit. Blog zaujme všechny lidi, kteří mají podnikavého ducha.
Karel Giebisch
Karel Giebisch je IT specialista, redaktor, masér, bojovník za inovace. Karel je od narození nevidomý, není proto divu, že důležitým cílem jeho četných aktivit je odstranit pokud možno co nejvíce bariér, které brání lidem se zrakovým hendikepem začlenit se do standardní společnosti. Má rád výzvy a je otevřen novým příležitostem. Proto také kývl na naši nabídku, aby připravoval specifický zvukový blog-podcast, který jsme nazvali "Jaké je to vlastně nevidět?"
Nikola Havránková
Nikola Havránková je studentkou učitelství českého jazyka a literatury spolu se speciální pedagogikou, k němuž si přidala studijní obor speciální pedagogika – dramaterapie. Je milovnicí surikat, cestování a knih. Ráda se vrhá do dobrovolnictví, tráví čas s přáteli, poznává nová místa a diskutuje o různých tématech. Ve svém blogu se bude věnovat tématu studentského cestování, strastem studentského života a všem možným tématům, které studenty speciální pedagogiky a učitelství nenechávají chladné.
Sylva Kočí
Věnuje se lidem s autismem a společně se svou dlouholetou přítelkyní, Mgr. Markétou Jandekovou, založila sociální službu rané péče pro rodiny dětí s autismem. Na tuto důležitou iniciativu pak navázaly další aktivity a navazující služba sociální rehabilitace, vesměs služby, které u nás palčivě chybí a zásadně mění kvalitu života nejen samotných klientů, ale i celých rodin lidí s autismem.
Jak sama říká, autismus je nekonečným dobrodružstvím, které vás dostane až na dřeň, do děsivých hloubek, ale nabídne i světlo, lásku a poznání. A právě toto poznání se vám Sylva Kočí pokusí předat.
Kamil Kopecký
Kamil Kopecký patří k nejvýraznějším osobnostem Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a vůbec světa vzdělávání a inovací. Jeho jméno je spojeno s úspěšnými projekty E-bezpečí nebo Digidoupě, Kamil Kopecký byl poradcem filmu V síti a je neúnavným inovátorem světa vzdělávání, nadšencem a autorem řady projektů a odborných prací na téma bezpečnosti a rizik elektronické on-line komunikace a využití digitálních technologií ve vzdělávání.
Dominika Krůlová
Všichni jí většinou říkají Domi. Narodila se ve východních Čechách a letos oslaví 24. narozeniny. Svůj volný čas nejraději tráví v bazéně, kde učí děti plavat, a zároveň v kuchyni, kde vytváří různé dobroty. Mimoto ráda cestuje, fotografuje, píše blog a tráví čas se svými přáteli. V jejím blogu nebude chybět rubrika „Z deníku učitelky“. Domi nabídne postřehy ze studia a rozepíše se o tom, co všechno nabízí práce s dětmi.
Alois Lexa
Alois Lexa je studentem 1. ročníku navazujícího magisterského studia na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Studuje kombinaci oborů Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol maior a Učitelství německého jazyka pro základní školy minor. Mezi jeho záliby patří fotbal, klavír, čtení, divadlo, literatura a cestování. Své studijní obory si zvolil proto, že ho baví jazyky a zajímá se o humanitní obory, jako je historie, politologie, filozofie, sociologie nebo náboženství. Už dvakrát byl na studijním pobytu v Německu a právě studium v zahraničí bude jedním z témat jeho blogu.
Petr Papica
Působí jako pedagog na Gymnáziu Šternberk. Je zkušeným a originálním učitelem a zároveň výtvarným umělcem a sportovcem. Vystudoval učitelství výtvarné výchovy a českého jazyka a literatury na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Je otcem tří dětí a žije v malebné vesnici poblíž Šternberka. Ve svém blogu se věnuje osobní reflexi svého pedagogického působení a představuje radosti i strasti učitelského povolání. Rád sdílí projekty svých žáků a jeho blog je hodně barevný díky výtvarným pracím jeho svěřenců. Ponořte se do barvitého světa jeho myšlenek a obrazů.
Vojtech
Regec
Věnuje se speciální pedagogice, konkrétně tyflopedii, psychopedii a speciálněpedagogickému poradenství. Zabývá se využíváním asistenčních technologií u osob se zdravotním postižením, je autorem metodik i odborných prací. Jeho osobnost v sobě spojuje nejen odbornost, ale i schopnost popularizovat speciálněpedagogická témata a podávat je studentům s nadhledem a humorem. Ve svém blogu se bude věnovat tématům podpory lidí se zdravotním postižením, ale nabídne také vlastní originální videopřednášky, jež začal ve zvýšené míře natáčet od roku 2020 v rámci on-line výuky.
Jiří
Rudolf
Jeho cesta k dětem a mládeži začala netradičně: vyučil se truhlářem, podnikal, nakonec se stal odborným pedagogem na střední škole, kde vyučoval v rámci oboru truhlářství a designu nábytku. Po dalších – tentokrát pedagogicky zaměřených – studiích se vrhl na své životní dílo, jímž se stal Technický klub mládeže, jedinečná platforma pro technické zájmové vzdělávání. Dnes působí jako vedoucí tohoto projektu a ředitel Institutu technického vzdělávání. Ve svém blogu se podělí o zkušenosti ze zájmového technického vzdělávání.
Han Snow
Mladý umělec původem z Číny, který se před lety usadil v České republice a začal studovat český jazyk a výtvarnou tvorbu. Realizuje se zejména v malbě a nyní – prostřednictvím tohoto blogu – zkouší psát. Publikuje pod jménem Snow, protože jak říká, Evropanům se bude lépe vyslovovat. Polovina jeho jména – Xue – skutečně znamená sníh. Jiang zase značí řeku. Řeka a sníh. Díky svému původu vnímá mnoho skutečností jinak než jeho čeští spolužáci. Blog nabízí autorovy myšlenky a postřehy – v originálním spojení s výtvarnou tvorbou. Kromě umění Han miluje zvířata, péči o květiny a stromy na zahradě. Cítí, že u nás našel druhý domov.
Studentští senátoři
Je jich celkem 7. Někteří z nich studují bakalářské, někteří magisterské a někteří doktorské studium. Jsou tedy takový pěkný mix všeho, což je jako studentskou komoru senátu PdF UP přibližuje ke všem studentům na celé fakultě.
A o čem budou psát? O svém působení v senátu, o svých zkušenostech a o svém pohledu na svět a dění na univerzitě.
Petra
Šobáňová
Je nadšenou obhájkyní výtvarné výchovy a kreativity ve vzdělávání, věnuje se didaktice výtvarné výchovy, ale také muzejní a galerijní pedagogice. Blogovat nikdy nechtěla, ale protože tenhle celý portál „spískala“, řekla si, že musí jít příkladem. Svůj blog zaměří na vizuální gramotnost a bude sdílet zajímavé věci ze světa umění a vizuální kultury a vzdělávání. Občas se pustí také do tématu učitelského vzdělávání.
Lucie Ulrichová
Zkuste na chvíli zavřít oči a zakrýt si uši. Na okamžik nevidět a neslyšet. Nepříjemný pocit, že? Pro Lucii Ulrichovou je to ale realita, s níž musí denně zápolit. Její život od dětství ovlivňuje Usherův syndrom, kombinované postižení zraku a sluchu. Pokud byste ji ale potkali ve dne na ulici, na první pohled na ní její postižení nepoznáte. Slyšet jí pomáhají naslouchadla, zrak ji zrazuje hlavně v šeru. Své životní zkušenosti bude sdílet na blogu, v němž se představí také jako editorka Tichých zpráv, maminka a manželka.
Hana Vacková
Hana Vacková je zkušená středoškolská učitelka působící na prestižním olomouckém gymnáziu. Pro mnohé je vzorem a přirozenou autoritou nejen pro kvalitu své pedagogické praxe, ale taky pro svou angažovanost, mladistvého ducha a schopnost energicky se zasazovat o správné věci. Získat ji pro blogování byla výhra – korunovaná tím, že bloguje se svým někdejším žákem, který sám je dnes nejen učitelem, ale i úspěšným ředitelem školy. S Jiřím Vymětalem vytvořila originální autorskou dvojici, pro niž je učitelství posláním a životním stylem. Společné psaní je pro ně způsobem reflexe vlastního pedagogického počínání. Kladou si důležité otázky a prostřednictvím vzájemného dialogu na ně hledají odpovědi.
Jiří Vymětal
Jiří Vymětal vystudoval učitelství českého jazyka a literatury, dějepisu a výchovy k občanství. Dnes je přes své mládí nejen učitelem, ale i úspěšným a vícekrát oceněným ředitelem základní školy, který dokáže motivovat své pedagogy a vytvářet ve škole přátelské, všem otevřené klima. Není bez zajímavosti, že je někdejším žákem Hany Vackové, se kterou pro náš portál vytváří originální blog založený na přátelském dialogu nad klíčovými otázkami učitelství. Prostřednictvím psaní a vzájemného dialogu na ně hledají odpovědi. A budou rádi, když se do jejich úvah a hovorů zapojíte! Společné psaní je pro ně způsobem reflexe vlastního pedagogického počínání, jež je pro ně víc než jen práce.
Jan Šmída
Jan Šmída pochází z Prostějova, původně chtěl studovat psychologii, ale nakonec zakotvil na pedagogické fakultě, kde na ústavu pedagogiky a sociálních studií studuje vychovatelství. Během 2. ročníku se zúčastnil Erasmu+ ve Slovinsku, což byla pro něj formující životní zkušenost. Poznal jsem mnoho nových lidí, mnoho nových míst. Od svého návratu všem doporučuje – jeďte, dokud máte příležitost! Jak říká, pedagogika je jeho srdcovou záležitostí, kromě ní se zajímá o celou řadu témat, jako je vzdělávání, celospolečenské dění nebo sociální problémy napříč generacemi. Jeho poznávacím znamením je, že velmi rád diskutuje – hlavně s vyučujícími.
Kristýna Winn
Kristýna Winn je původní profesí tlumočnice českého znakového jazyka a pracuje v Centru podpory studentů se specifickými potřebami Univerzity Palackého. Jak o sobě říká, obvykle neví, co je v plánu následující den, natož třeba za měsíc. Žije okamžikem, vše pěkně vyfotí a pak o tom všem napíše na svůj blog. Hlavním tématem jejího blogu je znakový jazyk a svět Neslyšících; autorka zájemcům nabízí také svá videa s kurzem znakového jazyka.
Inka Wesołowska
Inka Wesołowska se narodila ve Varšavě v Polsku, v Česku žije již skoro 10 let. Je studentkou prvního ročníku oboru Speciální pedagogika – andragogika na PdF UPOL. Baví ji psaní, její vášní je japonština a vůbec Japonsko a jeho kultura. Karolina se snaží zapojovat do dění a života na fakultě, ráda rozšiřuje svoje obzory a učí se novým věcem. Během pandemie koronaviru se zapojila do dobrovolnické činnosti. A o čem bude její blog? Jak slibuje, bude se zabývat tématy, jež studenty opravdu zajímají.
Tichý blog
Tichý blog vznikl ve spolupráci s organizací Tichý svět, jež se zabývá péčí o lidi se sluchovým postižením, ať již ztratili sluch během života nebo se již se ztrátou sluchu narodili. Hlavní náplní blogu bude rubrika Vybíráme z Tichých zpráv, jež bude nabízet výběr toho nejzajímavějšího z internetového zpravodajství Tichého světa. Formou samostatné stránky na portále Učitel21 chceme ve spolupráci s Tichým světem pomáhat s osvětou a upozornit na zajímavé osobnosti komunity Neslyšících a zajímavosti z komunity lidí se sluchovým postižením a jejich přátel.
Regína Oczková
Vystudovala speciální pedagogiku – logopedii, ale nejraději pracuje s lidmi s mentálním postižením. Jak sama říká, jejich upřímná radost z každé maličkosti je nakažlivá. Po státnicích působila jako asistentka pedagoga ve speciální škole, poté, již jako učitelka, v mateřské škole pro děti s PAS. Nyní je na rodičovské dovolené s téměř tříletou dcerou, což jí úplně změnilo pohled jak na školství, práci v tomhle oboru, tak na rodiče dětí, s nimiž se setkává. To bude také hlavním tématem jejího blogu, který nabídne osobní zpověď a bude také o tom, jak maminky přicházejí o iluze a čekají na zázrak. Aneb jak to vypadá, když se učitelka stane mámou.
Kristýna Mariáková
Kristýna neslyší a její sluchové postižení ji nasměrovalo ke studiu a profesnímu uplatnění. Je absolventkou oborů Sociální pedagogika a volný čas, Speciální pedagogika a Speciální andragogika a studiem si splnila svůj dětský profesní sen. Působí nejen v oblasti vzdělávání, ale také v neziskové organizaci Tichý svět. Přestože má oboustrannou praktickou hluchotu, jejím mateřským a také primárním komunikačním jazykem je český jazyk. Její příspěvky se budou týkat tématu sluchového postižení, a to z pohledu plně integrovaného neslyšícího člověka. Kristýna je protagonistkou filmu ne:ticho, ráda vaří, peče a má za sebou několik pěších poutí.
Benjamin Levíček
Benjamin je dalším z bloggerů, kteří nám pomáhají připravit studentky a studenty učitelství na inkluzi. Jak? Tím, že sdílejí své postřehy a zkušenosti ze života s postižením. Benjamin se potýká nejen se zrakovým znevýhodněním, ale i s diabetem, ale jak říká, snaží se vést plnohodnotný život a předávat druhým radost z něj. Je teprve studentem gymnázia, ale už toho stihl hodně: je skvělým muzikantem, rád píše, sportuje, cestuje a věnuje se digitálním technologiím. Jak slibuje, čtenáři se mohou těšit na články o slastech a strastech nevidomého diabetika v běžných situacích: ve škole, při cestování nebo třeba v restauracích a kavárnách.
Jaroslava Ševčíková
Aktuálně zastává dvě role: jednak je zkušenou učitelkou střední školy ve Vsetíně, kde vyučuje přírodovědné předměty a pedagogiku, jednak je didaktičkou na ústavu pedagogiky, kde se zaměřuje na didaktiku a aktivizační metody ve výuce. Je absolventkou Univerzity Palackého, kde vystudovala učitelství sociálních a zdravotních předmětů pro střední školy a další programy v rámci celoživotního zdělávání. I po letech ji učení stále baví a naplňuje, což potvrzují i její žáci. Obohacují se ale navzájem, protože jak sama říká, hodně se toho naučila právě od svých žáků.
Baruš Jeřábková
Baruš Jeřábková má řadu zkušeností z práce s dětmi a patří k pedagogickým osobnostem, jež srší kreativními nápady. Jejím hlavním cílem je propojovat umění, vzdělávání a technologie. Chce ostatní inspirovat a pomoci jim se zařazováním digitálních technologií do výuky. Baruš baví vytvářet spojení mezi přírodnem a digitálnem, věnuje se mnoha oborům a jejich prolínání. Její články a videa s praktickými příklady vás nadchnou pro bádání a objevování světa tvořeného nekonečnou sítí souvislostí. Její nadšení je totiž nakažlivé!
Ondřej Maslák
Ondřej Maslák vystudoval na PdF UP učitelství výtvarné výchovy. Už je to ale docela dávno, a tak si nepamatuje kdy. Kde má diplom, taky neví. Výtvarné předměty vyučuje na Moravské střední škole s. r. o. v Olomouci, obzvlášť si užívá výuku dějin umění, fotografie a počítačové grafiky, ve volném čase se věnuje kresbě, klasické grafice a klasické fotografii. Má rád a hraje všechny hry, které nejsou sport. Hraní počítačových a deskových her se věnuje asi od 4 let, jejich různé prvky se snaží implementovat do výuky (asi od 27 let). Na amatérské úrovni se věnuje scenáristice, ať už herní (počítačové hry i larp), komiksové, nebo papírové na hrdiny (Dračí doupě). Jednou by chtěl zasadit strom, vydat knihu a umřít šťastný.
Štěpán Kudláček
Štěpán Kudláček studuje informační technologie a technickou výchovu. Uvědomuje si totiž, že děti jsou naše budoucnost. Baví ho nacházet v pedagogice nové nevyšlapané cesty a rád o tom mluví. Řídí se tím, že nic není nemožné, a chce vnést do pedagogiky nový pohled. Ve volném čase se nejen věnuje psaní, ale také se zabývá implementací Google Workspace, efektivitou práce a organizací času. Před pandemií vytvořil projekt „Jak se učit bezbolestně“, kde žákům 8. a 9. ročníků přibližoval, jak může mozek přijímat a hlavně si pamatovat různé informace. Na toto téma se zapomíná, což je škoda.
Od Rubense po plejtváka
Kristýna Ševčíková a Denisa Daříčková se na tomto blogu věnují propojení edukačního potenciálu muzeí a galerií s pedagogickou praxí. Jejich cílem je poskytovat inspiraci a informace, které obohatí vaše hodiny nejen výtvarné výchovy a poskytnou nové nápady pro výuku. V rámci svého blogu vám přinesou zážitky z první ruky, recenze, tipy na návštěvy a praktické informace.
Petr Šulc
Petr Šulc vystudoval češtinu a němčinu na Pedagogické fakultě UP v Olomouci. Více než absolventem je dnes již učitelem – tělem, duší i srdcem. Vyučoval na několika základních školách, na střední škole, vyzkoušel i výuku dospělých jak v jazykové, tak na vysoké škole.
V rámci blogování se věnuje prostředí základní školy, výuce češtiny, vlastním postřehům z praxe a přináší subjektivní vhled do školské reality. To vše a něco navíc zaujme každého, kdo chce být tvořivým učitelem.
Honza Gregar
Honza Gregar je učitel, příležitostný překladatel, „hobík“, učí na Ústavu cizích jazyků PdF UP. Mimo jiné vytvořil cyklus rozhovorů s různými osobnostmi s názvem Hovory (be)z karantény. Po účasti v hovoru své „parťáky“ požádal, aby mu odpověděli na tři otázky k tématu učitelství. Celkem na tyto otázky odpovědělo cca 50 lidí z různých oborů a právě s výsledky této ankety vás budeme na této stránce postupně seznamovat...
Lenka Pánková
Lenka Pánková od malička tíhla k učitelství, nicméně v době rozhodování o své budoucnosti ji zlákal nový obor Mezinárodní rozvojová studia, a hlavně krásná Olomouc. Již při studiu se „náhodou“ nachomýtla k nově vzniklé organizaci ARPOK a něčemu co si říká globální (rozvojové) vzdělávání. Už od samého začátku ji při práci v ARPOKu baví hledat nové cesty pro začleňování globálních témat do výuky, a hlavně ukazovat vyučujícím, jak na to. Inspirovat je, ušetřit jim čas. V poslední době ji těší hledat globální témata v beletristických knihách a vymýšlet nové lekce, které propojují čtenářství a globální témata.
NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY NAŠICH BLOGGERŮ
